Editorial 5/2006
30.01.2006 00:00
Vážení a milí čtenáři!
Pro nepříliš zainteresovaného pozorovatele může středeční vražda Františka Mrázka vypadat pouze jako vyřizování účtů někde hluboko v podsvětí, v prostředí, které je pro běžného smrtelníka jen stěží pochopitelné. Normální člověk se dost možná při sledování zpráv o oné střelbě v Praze 4 uklidnil, že v takovém světě nežije a zná jej pouze z akčních filmů. František Mrázek však spolurozhodoval o Setuze, přední české potravinářské firmě.
O Setuzu nyní usiluje jedna z největších domácích finančních skupin, společnost PPF. Tomáš Pitr, Mrázkův obchodní parter, se zapletl do největší loňské privatizace, kterou byl prodej skupiny Unipetrol, a předseda vlády ho označil za nepřítele státu. Tohle už, alespoň doufejme, nejsou atributy klasického podsvětí.
Mrázek však z temného prostředí vzešel. Byl jedním z „nejbohatších invalidních důchodců“, jak se říkalo v legendárním předlistopadovém filmu o vekslácích a překupnících Bony a klid. Policejnímu vyšetřování se vyhýbal za okolností často velmi podezřelých. Svobodu nikdy neztratil. Podařilo se mu proniknout do „čistého“, se zločinem přinejmenším na první pohled nespojeného obchodu: otáčel v něm nemalé peníze a legalizoval svůj status. Zločin ho však nakonec dostihl. Připomnělo se, že náleží k lidem jako uprchlý Radovan Krejčíř, příbramský fotbalový šéf Jaroslav Starka, Tomáš Pitr a další.
Stát by neměl čekat, až se část české podnikatelské „elity“ navzájem postřílí. Může naopak využít zpřetrhání jejích vazeb na politiky, které nastalo po odchodu Stanislava Grosse a jemu věrných. Hra oněch „byznysmenů“ totiž sahá až příliš vysoko, a pokud policie a justice nezasáhnou, můžeme dospět do podobného stavu, jaký vládne na Slovensku nebo ještě dále na východě. Ostatně, ani italský model není to nejlepší východisko. Věřme, že vládě Jiřího Paroubka při tom nebude přes cestu běhat žádná černá Kočka.
Hezký týden
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.