EU nejde o uprchlíky, ale o kvóty

Domácí
11. 9. 2017 18:30
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Pošleme k vám někoho na návštěvu, ale nebojte se. Když někam uklidíte židle, brzo odejde. Kdyby všechny státy střední a východní Evropy tímto způsobem přijímaly migranty přidělované na základě kvót, měly by v Bruselu pokoj. Místo toho Maďarsko, Slovensko, Polsko a Česko kvůli takzvanému přerozdělovacímu mechanismu zabředává do stále větších potíží. Dvě prvně jmenované země napadly migrační kvóty u Evropského soudního dvora, ten jejich žalobu odmítl a minulou středu vybídl všechny členské země k plnění kvót.

Anketa:

Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?

Pobaltské země s nimi od počátku také nesouhlasily, ale zařídily se jinak. Lotyšsko začalo uprchlíky přijímat, podmínky pro jejich pobyt ale zkomplikovalo natolik, že v zemi těžko zůstanou. Od státu dostanou pouze 139 eur (asi 3600 korun) měsíčně, což je částka přibližně třikrát nižší, než berou žadatelé o azyl v Německu.

Nejde o naschvál. Lotyši obnos stanovili podle výše penzí. Považovali by za nespravedlivé a neudržitelné, kdyby migranti brali více než jejich důchodci. Příspěvek nestačí ani na garsonku v Rize. Běženci by si mohli přivydělávat, k tomu ale potřebují zvládnout lotyštinu, což nějaký čas trvá. Místo toho raději odjedou pracovat načerno do Německa. Podobně to funguje v Litvě, kterou opustilo 70 procent běženců přijatých od roku 2015.

Po Evropě cestují jogurty. Peníze na dotace putují sem, tam a zase zpátky. Proč by totéž nemohli dělat migranti? Je to sice postavené na hlavu, ale v Bruselu to nikomu nevadí. Děje se to přesně podle předpisů, a tak je to v pořádku.

Špatné je, když se proti nesmyslným pravidlům ozvete. Česká vláda se ještě před prázdninami nezachovala zrovna chytře - na základě kvót odmítla přijmout jakéhokoli běžence. Z Bruselu do Prahy následně směřovala předžalobní výzva, v níž evropské orgány žádaly vysvětlení. V odpovědi stál souhrn českých zkušeností s dosavadním systémem. Mimo jiné z nich vyplývá, že běženci v Česku nechtějí zůstat a část z nich míří na Západ, kde funguje štědřejší sociální systém i komunity jejich krajanů.

Výsledek je tedy totožný v Pobaltí i u nás, jenže žaloba z Evropské komise nehrozí Lotyšku, nýbrž Česku a dalším zemím, které přerozdělovací mechanismus bojkotují. Výjimku představuje pouze Slovensko, jehož premiér Robert Fico výrazně ubral na rétorice a začal s Bruselem hledat dohodu. Země přijala na základě kvót deset běženců, což EU evidentně stačí. Žalobou proti Slovensku nikdo nevyhrožuje. Čistě teoreticky tedy mohl premiér Bohuslav Sobotka přijmout jednoho běžence z Řecka či Itálie. Klidně by si ho mohl ubytovat doma, jak ho vyzývali odpůrci imigrace, a celá země by měla pokoj.

Právní bitva nedává smysl ještě z jiného pohledu. Přerozdělování 160 tisíc uprchlíků umístěných na jihu Evropy končí letos 26. září. Do dalších zemí EU se přemístila sotva pětina z nich. Ale jen Východoevropané se budou s Bruselem dlouhá léta dohadovat o něčem, co dávno nebude platit.

Lídři EU se nedomluvili na žádném opatření, které by kvóty nahradilo. V nouzi vytáhli myšlenku, kterou například Guy Verhofstadt, předseda liberální frakce v Evropském parlamentu, opakuje od propuknutí migrační krize v roce 2015. Podle něho je nutné zachytit běžence už na území států, odkud k nám přicházejí. Tento nápad od letošního ledna konečně zvažují také orgány EU. Plánují, že by Brusel mohl v Libyi a Tunisku financovat uprchlické tábory. Už tam by se posuzovaly žádosti běženců o azyl. Do těchto zařízení by evropské pobřežní hlídky mohly směřovat lodě ze Středozemního moře naložené nelegálními migranty.

Během prázdnin si tuto myšlenku osvojil francouzský prezident Emmanuel Macron, v polovině srpna i německá kancléřka Angela Merkelová. Dříve to z nějakého důvodu nešlo. Je jasné proč.

Na začátku obří humanitární katastrofy přijala Evropa velmi špatné řešení. Prosadila ho silou. Relevantní argumenty její lídři neposlouchali a nedělají to dodnes. Chybu si nepřiznali. Kdyby to udělali, možná se už mohly stavět utečenecké tábory na africkém pobřeží. Místo toho se napříč kontinentem šermuje žalobami a vyhrožuje dvourychlostní Evropou. Její tvrdé jádro se prý obejde bez kverulantů z Východu. Osud ubožáků ve Středozemním moři se z toho úplně vytratil.

Autor: Tomáš MenschikFoto: archiv , Karel Šanda

Další čtení

ilustrační foto

Prahu ochromí maraton. Radši nevyjíždějte, vyhněte se břehům

Domácí
4. 5. 2025
ilustrační foto

Změní se hranice Česka? Polsko chce stovky hektarů. Právem

Domácí
Aktualizováno: 4. 5. 2025 01:00

Vítejte v tropech. Prvních letošních 31 stupňů padlo na Moravě

Domácí
3. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ