Experiment

Domácí
6. 1. 2017 05:55
Snímek z knihy Anthropoid. A také z knihy Protektorátem po stopách parašutistů. Jedno zboží prodané dvakrát.
Snímek z knihy Anthropoid. A také z knihy Protektorátem po stopách parašutistů. Jedno zboží prodané dvakrát.

Nakladatelství Academia bylo loni pohotové: krátce předtím, než do českých kin vstoupil film Anthropoid, objevila se na knižním trhu místopisná příručka téhož jména. Tak se to teď dělá. Nejnověji v případě filmu Masaryk, poněkud nezodpovědně si pohrávajícího s historickými fakty, přihodilo se to však už mnohým dalším snímkům. Filmový a knižní průmysl se naučily spolupracovat. Ale zpátky k Anthropoidu. Tu obrazovou kapesní pomůcku napsali Pavel Šmejkal a Jiří Padevět. O ní tady už v květnu 2016 byla řeč, leč z komparativních důvodů je třeba po ní sáhnout ještě jednou.

Očima Jaromíra Slomka.Knížka je to zvláštní. Nikde žádná předmluva, žádný doslov, žádné rejstříky. I ediční poznámku tady hledáme marně. Značka © před jmény uvedených pánů na str. 4 říká, že všechno, co následuje, je jejich dílem. A pak už to běží: za kapitolou Od seskoku do Prahy následuje Praha do 27. 5. 1942, po ní Akce, útěk, krypta, pak Rodné domky a nakonec Jména popravených. Stránky plné jmen, dat a hlavně "anonymních" fotografií. Snímků archivních, samozřejmě, a vedle nich barevných či jemně tónovaných obrázků, pořízených na popisovaných místech v současnosti. Kdo je pořídil, se nedočteme. Šmejkal? Padevět? Oba?

Když na podzim přišlo Nakladatelství Academia s mohutnou knihou Pavla Šmejkala Protektorátem po stopách parašutistů / Vojáci - odbojáři - památníky (1127 str.), vydanou v téže edici Průvodce (ve větším formátu a v pevné vazbě), tedy i v téže grafické úpravě Robina Brichty, čtenář užasl. Výše připomenutý paperback vypadá ve srovnání s touto bichlí jako propagační ukázka, vzorek, ochutnávka. Avšak toto už je práce, jak má být, se jmény dvou recenzentů, s Poznámkou na úvod a se závěrečným Seznamem zkratek, Poděkováním, Prameny a literaturou, Zdroji fotografií, Jmenným rejstříkem, Místním rejstříkem, Věcným rejstříkem.

Toto Šmejkalovo opus magnum potvrzuje, že Anthropoid tvořil jen jakýsi můstek mezi tím, co bylo napsáno a vydáno, co čtenáři už znali (Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou, 2013), a tím, co už taky bylo napsáno, avšak dosud nebylo vydáno, co tudíž veřejnost znát nemohla (Protektorátem po stopách parašutistů). Patrné je to jak na fotografiích (využily se staré, což o to, kde taky pořád brát nějaké neznámé, zrecyklovaly se však i ty nové, v Anthropoidu neoznačené, zde vesměs "AA - Archiv autora"), tak na textech. Mimochodem, každá z těch tří knih, ač se tematicky překrývají, má jiného odpovědného redaktora. Proč?

Snímek z knihy Anthropoid. A také z knihy Protektorátem po stopách parašutistů. Jedno zboží prodané dvakrát.

V Anthropoidu čteme: "V prosinci 1943 uspořádala manželka protektora Wilhelma Fricka Margarette Fricková vánoční besídku pro děti zaměstnanců Kanceláře státního prezidenta a hospodářské správy Pražského hradu. Mezi hosty byl i podporovatel parašutistů František Šafařík s dcerou Boženou Šafaříkovou, tehdy třináctiletou. Rodina Františka Šafaříka byla jedna z mála, které unikly vyvražďování podporovatelů parašutistů a jejich rodin." U toho faksimile soupisu účastníků setkání a popisek ("Seznam hostů vánoční besídky v roce 1943; mezi pozvanými zaměstnanci byl i František Šafařík, podporovatel parašutistů"). Takto do slova a do písmene (!) a s týmž obrázkem to všechno stojí i v Padevětově Průvodci protektorátní Prahou. Jedno zboží prodané bez upozornění dvakrát.

Pan Padevět bral z vydaného, pan Šmejkal z chystaného. Experiment? A proč vlastně? Anthropoid: "V budově obecné školy chlapecké ve Vršovicích působil Jan Zelenka-Hajský. Tato skutečnost je na fasádě od června roku 1946 připomenuta pamětní deskou." To zase prodal dvakrát pan Šmejkal. Viz Protektorátem po stopách parašutistů: "V budově obecné školy chlapecké ve Vršovicích působil Jan Zelenka-Hajský, jeden z hlavních představitelů protinacistického odboje. Tato skutečnost je na fasádě od června roku 1946 připomenuta pamětní deskou." Míní se tím, že v budově, jež dodnes stojí, byla tehdy umístěna obecná škola chlapecká, na níž Zelenka-Hajský učil - neobratné vyjadřování má odpovědný redaktor napravovat, ne tolerovat.

Pan Šmejkal čtenářům prozradil nejen křestní jména své manželky a dětí, nýbrž i svůj vztah k panu Padevětovi: "Dovolte mi však zvláště zmínit (...) mého přítele Jiřího Padevěta, ředitele Nakladatelství Academia, který mě v tom dobrém smyslu slova doslova donutil konečně sednout k počítači a dát knize definitivní podobu." Dovolíme, co by ne. A snad se ani nebudeme ptát, kdo koho k čemu donutil ("v dobrém smyslu slova doslova") v případě onoho letního paperbacku. Nemusíme přece vědět všechno.

Autor: Jaromír SlomekFoto: , Kniha Anthropoid

Další čtení

Generál Karel Kutlvašr

Generál Kutlvašr dotáhl povstání k vítězství. Připomíná ho nový pomník

Domácí
5. 5. 2025
Praha květen 1945, Čs. rozhlas, Pražské povstání.

Voláme všechny Čechy! burcoval před 80 lety rozhlas. Začalo povstání

Domácí
5. 5. 2025
ilustrační foto

Třetina Česka čelí dramatickému suchu. Deště nepomáhají a má být hůř

Domácí
5. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ