Lékař, básník a masový vrah Radovan Karadžić byl Srby včera zatčen. Na vůdce bosenských Srbů vydal roku 1996 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zatykač pro podezření, že spáchal zločin genocidy.
Roky ho hledali vojáci zahraničních jednotek v Bosně a Hercegovině, ale s velitelem bosenských Srbů Ratko Mladičem západnímu světu zmizeli z dohledu. Viněny byly zájmy velmocí, že Karadžić s Mladičem „unikají", stejně jako bělehradská vláda, že je nechává na svobodě. Prezident srbského státu v Bosně v letech 1992-1996 se přitom volně pohyboval, podnikal a bojovníka za myšlenku Velkého Srbska nikoho ani nenapadlo do Haagu udat.
Teď se bělehradští politici dohodli, že nastal správný okamžik; že to je obchod pro „nové Srbsko v nové Evropě". Od pádu berlínské zdi Srby potkával nezdar za nezdarem. Rozpadla se Jugoslávie, prohráli všechny následující války, přišli o spojenectví s Černou Horou a přístup k moři, dokonce o Kosovo a mezinárodně nabyli obrazu bubáka z Balkánu.
Vidět bubáctví všude na světě jednostranně není správný, byť konformní pohled. Natož na Balkáně. Stejně jako vnucování jednoho názoru na jugoslávské války. Zločiny totiž páchaly obě strany válek.
ČTĚTE TAKÉ: Srbové lapili Karadžiče. Živil se jako alternativní lékař
Foto: Reuters
