V éře globální finanční krize skoro žádná předpověď neplatí více než pár dní. Černé pátky střídají světlá pondělí, naději zmar.
V Česku, chráněném od světových živlů vlastní měnou a stabilitou místních bank, ještě před pár dny politici i ekonomičtí analytici uklidňovali, že jde jen o krizi finanční, nezasahující celou ekonomiku. Prý žádná obdoba velké hospodářské krize z 30. let: kdo nečte noviny, o problémech se ani nedozví.
Najednou už to zase neplatí. Ve středu Komerční banka drasticky zdražila hypotéky a jiné banky přestaly půjčovat na celou cenu nemovitosti. To už se lidí sakra dotkne, mnohem méně lidí už na hypotéku dosáhne, bude se méně stavět a ve stavebnictví propouštět.
Ve čtvrtek ohlásily české automobilky, že během několika měsíců propustí na deset tisíc zaměstnanců, s návaznými výrobami to bude dělat až dvacet tisíc lidí, i s rodinami to vyjde na jedno středně velké město bez práce. A velmi podobný vývoj lze čekat v dalších "zbytných" odvětvích, jejichž produkty lidé během krize oželí jako první. Česko teď škaredě doplatí na to, že je automobilovým a elektronickým tygrem a že z něj Miloš Zeman udělal montovnu v srdci Evropy.
ČTĚTE TAKÉ: Černá vize: české automobilky propustí 10 tisíc lidí
Politická reprezentace by měla národu šetrně sdělit, že se řítíme do problémů, které se zdaleka nedotknou jen těch, kdo uložili miliony do akcií. A co čert nechtěl - v této situaci stojí země vnitropoliticky na rozcestí. Buď bude mít na přelomu roku nového premiéra, který bude po dohodě se socialisty uplácet národ z jeho vlastních daní či ještě hůře na dluh. Anebo bude mít starého premiéra, který bude i bez socialistů dělat něco podobného, aby už v parlamentních volbách nedostal takový výprask.
Málo nadějné vyhlídky!
Foto: ČTK
