Prezident Václav Klaus si připsal ojedinělý výkon. Ve své úvaze o válce v Gruzii uveřejněné v MF Dnes líčí souvislosti konfliktu na Kavkaze, aniž by jedinkrát použil slovo Rus, Rusko nebo ruský. Celým textem se nese výtka, podle níž by politici neměli sklouzávat k jednostrannému vidění války. Už jen skutečnost, že se prezident nad rolí Ruska nepozastaví jediným slovem, ale svědčí o tom, že volí stejný postup, jaký vytýká politikům a médiím.
Klaus se zmiňuje pouze o počinech gruzínského vedení a nalézá pro něj prakticky jen odsudky. „V zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální," píše Klaus. Z textu je patrné přesvědčení, podle něhož Západ podléhá gruzínské propagandě. Prezident odmítá „pokrytce", kteří se nezamýšlejí nad počátky konfliktu. Zdá se ale, jako by se mu nějakým nedopatřením stalo totéž.
ČTĚTĚ TAKÉ: Klaus přitvrdil: Vina je na straně Gruzie
V Česku skutečně převládá vidění, podle něhož je právo na straně slabšího, v tomto případě Gruzie. Relevantní ale je i postoj evropských konzervativců, kteří upřednostňují předválečný status quo. K nim se teď připojil český prezident. Bohužel unikají důvody, proč tak učinil. Jestli je pro Česko výhodné postavit se na stranu Rusů, měl zmínit proč. Historické zkušenosti hovoří spíš o opaku a shrnul je krátce po vypuknutí konfliktu premiér Mirek Topolánek. Proruské argumenty jsou z českého pohledu snad jen dva: ropa a plyn.
ČTĚTE TAKÉ: Kníže se pustil do Klause kvůli Gruzii
Jedno ale Klausovi upřít nelze - při formulování svých názorů zůstal konzistentní. Jeho provokativní strategie se vejde do dvou anglických „Contrarian of Prague", jež v den druhé Klausovy inaugurace použil The Wall Street Journal. Přístup spočívá v negování mainstreamového názoru na cokoli, v tomto případě na válku v Gruzii.
K TÉMATU: Štětina: Cchinvali nezničili Gruzínci, ale Rusové
Foto: AP
