Havel: <span>Klaus škodí</span> Česku

Václav Havel tvrdí: Václav Klaus škodí Česku. Řekl to na tiskovce ke dvaceti rokům od pádu totality. Škodí tím, že nepodepsal Lisabon.

Doslova Havel řekl: "Klausův odmítavý postoj je velmi neodpovědný a nebezpečný. Jeho počínání škodí této republice, je to nezodpovědné, nepochopení naší ústavy. Poškozuje to jméno ČR v Evropě."

Prohlásil to den poté, co Václav Klaus v Moskvě probíral lisabonskou smlouvu s ruským prezidentem Medveděvem. Ten si na tiskovce dělal legraci z naší tajné služby BIS, když byl dotazován na zprávy české kontrarozvědky o mohutných aktivitách špionů ruské rozvědky na území České republiky. Medveděv řekl: "Život by byl nudný bez spikleneckých teorií a konspirace zvláštních služeb." Klaus na to nereagoval. Naopak chválil, jak "je dobře, že se významná ruská firma (Atomstrojexport) snaží podílet na dalším pokračování jaderné energetiky v ČR".

ČTĚTE TAKÉ: Postoj Klause k Lisabonu je nebezpečný, varuje Havel
                        BIS: Ruští agenti se vracejí k sovětské praxi

Má tedy Havel pravdu? Škodí Klaus Česku? Zdá se, že si mnohem lépe rozumí s prezidentem země, o jejíž demokracii lze s úspěchem pochybovat, než třeba s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. Nepodpis Lisabonu se Rusům líbí. (Jeden titulek rusky psaného deníku RBK daily zněl Rossia verit v Klausa, Rusko věří Klausovi, a ruská státní televize Kanál jedna mu věnovala velký prostor). Naopak Brusel je z nepodpisu na mrtvici.

Klausovo počínání by se dalo chápat, kdyby existovaly reálné obavy, že přijetí lisabonské smlouvy skutečně prolomí Benešovy dekrety a Česko bude muset vracet majetky po válce odsunutým (vyhnaným) sudetským Němcům. Jenže vláda tento týden zveřejnila analýzu, podle níž je Lisabon v souladu s českou ústavou a horem dolem vylučuje, že by mohlo dojít k prolomení Benešových dekretů.

Takže nejde o dekrety, ale o Klause. A pokud jde jen o jeho nenávist k Unii, pak škodí této zemi a Havel, který se hodnocení Klause dlouhou dobu vyhýbal, má pravdu. 

V Bruselu nás vidí jako Klausokracii. Protože prezident jedná proti vůli vlády, jejíž zahraniční politiku má podle ústavy naplňovat, i proti většinové vůli parlamentu, který lisabonskou smlouvu přijal.

Blíží se výročí 17. listopadu. Nepotáhne průvod zase na Hrad, jako před dvaceti lety?

Foto: Jan Schejbal, ČTK/AP