Jedni jako druzí

K čemu bude dobrá chystaná vládní daňová reforma? Zatím je jisté jen to, že alespoň trochu upozadila nekonečné zprávy o malém Nicolasovi, rozvodu, který chce jeho otec Mirek Topolánek, milence a přítelkyni Jiřího Paroubka a jiných osobních peripetiích obou pánů. Nahradily je půtky jiné. Kupodivu je nevytvářejí přeběhlíci ze sociální demokracie Melčák a Pohanka, ale lidovecký poslanec Hovorka a skupinka zákonodárců ODS kolem Vlastimila Tlustého. Slovo reforma v nich zaznívá často, spíše je ale zástěrkou než snahou o vylepšení návrhu.

Z prvního velkého kroku od loňských voleb, kterým se má předvést Topolánkův kabinet, tak zůstává hodně rozpačitý dojem. Málokdo může získat pocit, že pánové z koalice přichystali opatření, jež zlepší bankovní konta občanů a poměry ve státní pokladně. Na první pohled je vždycky dobře, pokud se vláda chystá šetřit, sníží daně a vyvine větší tlak na odpovědnost jednotlivce. Zda toto skutečně přinese Topolánkův batoh, se moc nedovíme. Není se vlastně čemu divit. Co můžeme čekat od politiků, kteří médiím sami předhazují své soukromí v různých polohách místo toho, aby se snažili zaujmout v nejlepším případě svou prací, pokud za nimi nějaká vůbec je. Nebo jsou tak líní, neschopní, hloupí či jednodušší povahy, koalice, opozice, jedno jest. Ti první nejsou s to vysvětlit, o co jim vlastně jde, ti druzí zase jen vykřikují, že je všechno špatně. Naposledy se v tomto stylu mistrovsky předvedl Jiří Paroubek. Na úsměvnou nehodu jednoho internetového serveru, který omylem rozeslal svým uživatelům na mobilní telefon zprávu, že se Paroubek podělal, reagoval prohlášením, že to není náhoda, ale pokračování útoků na jeho osobu. Milenku a přítelkyni by rozlišovat chtěli, co jsou ale schopni rozlišit oni sami, je opravdu záhada.


Hezký týden