Katyň, ruští agenti a Mnichov

Poslední dny přinášejí zajímavý souběh zdánlivě nesouvisejících událostí. V kinech se promítá film Andrzeje Wajdy Katyň. Bezpečnostní informační služba zveřejnila výroční zprávu, v níž varuje před zvýšenou aktivitou ruských tajných služeb se snahou ovlivnit domácí veřejné mínění proti západnímu světu. A v úterý uplyne sedmdesát let od podepsaní mnichovské dohody.

Zrada Anglie a Francie položila základ nejfatálnější frustraci této země, jejíž důsledky pociťujeme dodnes. Malý stát, který dvacet let usiloval o prokázání oprávněnosti své existence, v osudový okamžik rezignoval, ustoupil a nechal se pokořit. I předem ztracený boj má svůj hluboký smysl - třeba pro nalezení identity, pro odkaz budoucím generacím, pochopení smyslu slov jako čest, principy, zásady, charakter. Kvůli Mnichovu se jen těžko hledá smysl české politiky a orientace země i její zahraniční politiky, na jejíchž elementárních základech se vždy musejí shodnout všechny demokratické strany.

Výroční zpráva tajné služby je dalším varováním pro ty, kdo stále nechápou, jak důležité je míti americký radar v Brdech a že politika znamená také odpovědnost vysvětlovat nepopulární kroky, protože osud země je více než stranické preference.

Všichni sociální demokraté by také měli jít povinně na poslední Wajdův film (komunisty nemá smysl k něčemu vést, ti z podstaty zosobňují to špatné z nás a této zemi budou vždycky jen škodit), aby si znovu uvědomili, čeho jsou schopni bratři z východu. A přestože si Poláci v mnichovských dnech přisadili, když zabrali Těšínsko, zůstávají přirozeně našimi nejbližšími spojenci nejen pro podobné historické zkušenosti.

P. S. Chtěl bych poděkovat za osm let práce vedoucímu ekonomické rubriky Miroslavu Motejlkovi, který redakci opouští.

Hezký týden!