Kdo je tady klaun?

Domácí
28. 2. 2013 18:00
Vítěz italských voleb Piere Luigi Bersani.
Vítěz italských voleb Piere Luigi Bersani.

Jako opoziční předák si mohl šéf německé SPD Peer Steinbrück dovolit říci, co si Angela Merkelová může jen mumlat, dupajíc po berlínském kancléřství a skřípajíc zuby: že o víkendu vyhráli v Itálii "dva klauni", z nichž jeden - tak to Steinbrück řekl - je komik profesí (Beppe Grillo) a druhý zase díky testosteronu (Silvio Berlusconi). To se dobře píše a dává do titulků. Ale co se takhle spíš zamyslet, proč v Římě zahřmělo?

Italové nejsou o nic hloupější než "trhy" (samozřejmě trhy finanční, protože jiné jako by náš svět už ani nenosil). Každý školák tam ví, proč se investoři do finančních bublin a německá vláda těšili na vítězství "levicové koalice" Piera Luigiho Bersaniho, který - ještě jako komunista - v kraji Emilia-Romagna budoval laboratoř flexibilního kapitalismu malých firem s "motivovanými", odboráři "nerozptylovanými" zaměstnanci.

Klaus by řekl: nelevice

Zkrátka, o žádnou levici už dávno nejde. Bersani prošel vývojem své komunistické matky strany od sterilních stalinistů přes eurokomunisty a levicové demokraty až po demokraty bez přívlastků (jimž ovšem mnozí voliči nemohou přijít na jméno). Je to mizení na úbytě. Jako jedno slovo z Werichovy pohádky, která líčí, jak se kolem papeže (nyní je náměstkem božím na zemi dozajista kapitál) hemžilo mnoho maharádžů, aharádžů, harádžů, arádžů, rádžů, ádžů, džů, žů a ů.

Třeba tak lze ilustrovat dějiny kdysi nejsilnější strany italské levice, kvůli níž se tam plánoval tu "historický kompromis", tu vojenský puč chilského typu - podle okolností a vážnosti situace. Tato "levice" byla ve vleku středových formací a bankéřů (Dini, Prodi, Monti) a odpadávali z ní jako lepra kousky takzvané "skutečné levice". Ty ovšem měly rovněž tendenci - například Komunistická obnova (Rifondazione Comunista) - ztrácet kredit podporou středolevých vlád, ba i účastí v nich. Jednu z posledních verzí "odpadlíků" - Kritickou levici (Sinistra Critica) - četli asi voliči jako jen pouhou kritiku ("Brblat svedeme doma také," říkali si). Anebo její název celkem správně pochopili jako oznámení holého faktu, že levice je - v kritickému stavu. Nejen v Itálii.

Není prostě dnes pro rozhořčené plebejce k dispozici nikdo a nic, koho a co by volili. Babo raď ve státě, kde v první půli 90. let došlo k masivnímu útoku "očistných" soudců na systém. A kde v akci Čisté ruce (Mani pulite) zanikli kmotrovští socialisté Betina Craxiho. A čert vzal i křesťanské demokraty coby "nadstavbu" italské mafie. Kromě klaunů vlastně dnes nezbývá nikdo jiný, kdo by se ještě odvážil ohradit proti evropské politice Angely Merkelové a proti diktátu úsporných opatření. Zbývá Berlusconi (který prožívá již třetí comback). Nebo klaun Grillo, který "to dal" hned napoprvé a jehož Strana pěti hvězdiček (M5V) je najednou - s hlasy 8,5 milionů Italů a 162 mandáty poslanců a senátorů - nejsilnější politickou silou v zemi.

Jasný signál

"Alternativou" k těmto klaunům je bývalý komunista Pier Luigi Bersani v tandemu s bývalým kádrem investiční banky Goldman Sachs Mariem Montim (s ním je teď konec, když hloupě opustil roli experta, založil stranu a dostal jen 9 procent). Právě tomuto profláklému šapitó chtěli voliči říct "ne". Za každou cenu. A zdařilo se jim to.

Jistě, pokud nedojde k volebnímu reparátu, který by zázračně odstranil politický pat, je velmi pravděpodobná velká koalice "BB", Bersaniho s Berlusconim, druhého s třetím v pořadí. Tím spíš, že Grillo z třetího místa odmítá jít s kýmkoli do holportu, protože prý "systém už leží na zemi". Uvidíme, co tento kabaretiér, který chce přímou demokracii a levné politiky (v Itálii mají "zástupci lidu" a vládní činitelé jedny z nejvyšších příjmů na světě).
Chce méně arogantní Německo a pokud možno žádné odbory (jsou prý "překonané") a přivandrovalce. Spíš si ale Grillo sedne do opozičních lavic a kabaret "grillování" politické scény bude pokračovat z hlediště.

Není však důvod, aby z výsledků italských voleb dělali kabaret analyticky vybavení pozorovatelé. Měli by vědět, co už ví a rádiu SWR2 také 26. února řekl německý ministr vnitra Peter Friedrich: "Je to (italské volby) jasný signál, že jen s rozpočtovými škrty, jen s úspornými programy - tedy se škrty v sociálních dávkách a ve výdajích státu - nelze získat dlouhodobou podporu evropských občanů." Ano! Nejde to prostě.
To je opravdu dřív nenapadlo? A vůbec: Kdo je tady vlastně klaun?

Foto: ČTK/AP , Alessandra Tarantino

Další čtení

Josef Nečas u soudu

Přítelkyni polil benzínem a upálil. Odsedí si sedmnáct let

Domácí
13. 5. 2025

V Českých Budějovicích by měl být při zimní olympiádě 2026 olympijský park

Domácí
12. 5. 2025

Poslední rozloučení s Jiřím Bartoškou se uskuteční 20. května v Rudolfinu

Domácí
12. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ