Stává se to již takovou tradicí. Ačkoli přípravné trestní řízení je neveřejné, včetně jeho jednotlivých úkonů, je pomalu "respektovaným" pravidlem, že probíhá v přímém přenosu. Na různých mediálních serverech visí sdělení obvinění či další dokumenty často dříve, než se s nimi seznámí obhajoba, obvinění, svědci, u domovních prohlídek či zatčení asistují připravené kamery. Posledním takovým případem byl úterní zásah GIBS ve dvou advokátních kancelářích v centru Prahy. Vzpomeňme, že takto byl "pohotový" televizní štáb redaktora Jiřího Hynka přítomen třeba zatčení Věry Jourové.
Zatím nevíme nic o skutečném pozadí toho, po čem GIBS v posledním případu šla, nicméně přinejmenším jedna z advokátek, o níž média informovala, není z ničeho obviněna. Její pověst ale již nenávratně utrpěla. Stejně jako Ivana Langera, u něhož probíhala domovní prohlídka rovněž v přímém přenosu, a to v rámci akce Vidkun, tehdy pro změnu pod taktovkou bývalého ÚOOZ.
Je evidentní, že mor úniků zasáhl všechny bezpečnostní složky. Hloupé jsou v této souvislosti výmluvy některých státních zástupců, že to jsou právě advokáti, kteří informace pouštějí. Proč by si sami kazili svou pověst? Přitom sami státní zástupci mají máslo na hlavě. Nejde jen o přetahovanou o to, zda informace pouštějí oni. Ale oni jsou pány přípravného řízení, a tudíž i zákonnosti nad ním. Přitom je medializace úkonů trestního řízení nechává laxními. Nevyjadřuje se k tomu ani nejvyšší státní zástupce, který by měl být prvním, kdo by takové praktiky měl odsoudit a tlačit na jejich objasnění.
Poslední Poslanecká sněmovna v závěru svého mandátu přijala řadu usnesení na doporučení komise k únikům z vyšetřovacích spisů, které by měly těmto únikům zabránit. Nová vláda a poslanci by měli urychleně začít pracovat na tom, aby příslušné návrhy co nejrychleji přetavili v platné zákony.
