V příbězích, které v posledních týdnech odkrývají čeští politici, není kladných hrdinů. Svět, jejž ukazují, je plný podezírání, sbírání kompromitujících materiálů, lží, podrazů, protislužeb a paranoie.
Ten svět si sami vytvořili, tak ať se v něm pěkně smaží. Stali se obětí svých nízkých pudů a mizerného vzdělání. Stát a peníze jeho občanů vnímají především jako kořist, které se musejí zmocnit. A politika je jen nástroj umožňující jim z té kořisti urvat co nejvíce. Jejich nenasytnost však může být začátkem jejich konce. Kolik z těch našich viditelných politiků je nositelem hodnot, které by chtěli hlásat? Jaké ztělesňuje takový Tlustý, Řebíček, Čunek nebo nakonec oba hlavní lídři, Paroubek a Topolánek? Lze jim věřit, že ve veřejném životě jsou především proto, aby měnili něco k lepšímu, aby za sebou zanechali něco dobrého?
Marná otázka. Stejně jako nekrade a nepodvádí celá populace, působí i v politice lidé s dobrými úmysly. Nejsou třeba tolik vidět, avšak existují, jsou i v těch stávajících stranách. Až budou vylity všechny kýbly špíny, přijde katarze a s nimi trochu jiné tváře.
Současný stav je dlouhodobě neudržitelný a klientelistický systém se začne pomalu rozpadat. Obměna možná bude trvat generaci, protože malost a hloupost napáchala veliké škody. ODS teď čekají těžké chvíle, a pokud propadne v krajských volbách, může přijít i pád její vlády. Bylo by ale bláhové čekat nějaký svěží vánek z Lidového domu, i tam mají své specialitky. To nebude ta změna, kterou potřebujeme.
Hezký týden
