Klaus a korupce

Právo nabídlo apartní předštědrovečení interview s prezidentem Klausem. Ve chvíli, kdy úřednická vláda a její ministr vnitra Martin Pecina přicházejí s balíčkem kroků proti korupci, i hlava naší země řekla k uplácení své. Pojďme si ta moudrá slova poslechnut.

Václava Klause trápí, "že se u nás zahnízdily různé praktiky kolem zakázek státu, krajů, měst a obcí". Korupci na všech úrovních tedy kupodivu nijak nepopírá. Ví o ní. Ale ihned neopomene dodat, že „stejné korupční problémy jsou v jakékoli evropské zemi". Ani to nelze popřít, byť v uplácecích dostizích to podle Transparency International dokážeme nandat starým zemím Unie, jen to hvízdá. Co ale s tímto demokracii devastujícím, degradujícím a občany znechucujícím fenoménem dělat? Prezident po dvaceti letech v politice, po různých malérech, jež zažil ještě jako předseda ODS (stranické peníze) žádný recepis nenabízí a zjevně ho to moc nevzrušuje.

Podivuhodně rezignovaně, jako by krčil rameny, praví: „Jestli mají lépe pracovat kontrolní úřady, nechť pracují, samozřejmě. Myslím ale, že tím se tomu nezabrání." Prostě korupce tu je, je „šokující", a tím to hasne. Hlava státu ji bere jako sice negativní, ale zcela běžný projev trhu. Když se ho Právo ptá na rozvinutě demokratickou formu korupce, tedy nákup černých duší, které pak zvolí toho správného, zakázky přidělujícího politika, prezident se rozčílí: „Zásadně odmítám slova jako kmotrovství a velrybářství. To jsou laciné nálepky, které bych nikdy nepoužil. Není sporu, že politické strany ke svému životu potřebují finanční prostředky a kolem nich se motají lidé, kteří doufají, že jim to něco přinese." A k tomu zase neopomene honem dodat: „To je nepochybně realitou v každé zemi světa." Co naopak zapomíná, že strany dostávají hodně peněz od státu.

Prezident sice popuzeně odmítá „slova jako kmotrovství a velrybářství", ale ono to zní, jako by kriminalista zásadně odmítal slova jako vražda či loupež. Jeho odmítání by bylo asi tak platné, jako proti klouzání polévat led vodou. Nákup černých duší ničí jak ČSSD, tak ODS, mění demokracii v byznysokracii a stát také díky kmotrům a velrybářům vyhazuje miliardy z rozpočtu na předražené zakázky a objednávání nesmyslných auditů a průzkumů.

Na závěr ale Klaus přece jednu radičku dá: „Jediná cesta je, aby se strany vrátily k původním ideám, na kterých byly založeny." Zní to krásně, ale když si člověk vzpomene na Lajosze Bacze a Radživa Singhu (neexistující postavy, které přesto přispěly do pokladny ODS), na Viktora Koženého a další a další muže, pak si říká: nedrží se velké strany právě těch idejí, na nichž byly založeny?

Illustrační foto: Robert Zlatohlávek