Dokumentarista Vít Klusák vzal kameru a natočil televizní film s názvem Dělníci bulváru. Asi doufal, že se mu podaří objevit něco šíleného. Nenašel nic. Jen redakci internetového média zaměřeného na bulvární informace. A s obrovským překvapením zjistil, že taková industrie funguje a po její produkci existuje poptávka. Kdyby se býval Klusák místo na FAMU přihlásil na Vysokou školu ekonomickou, mohl se tomu strašnému šoku vyhnout.
Filmař Klusák je ovšem sám typickým představitelem bulváru. Před pár lety za peníze ze státního grantu připravil reklamní kampaň na neexistující supermarket s názvem Český sen a spolu se svým kamarádem se náramně pobavil, když se na pole za Prahou dostavili napálení zákazníci. Pan Klusák má zřejmě nějaký problém s tím, jak funguje kapitalismus. Ano, lidé produkují to, o co je zájem. Chtějí vydělávat, chtějí se bavit a chtějí jíst. V rodinách Víta Klusáka to zřejmě funguje jinak.
Proto by bylo úplně nejlepší, kdyby veřejnoprávní televize přestala od Klusáka a jeho firmy kupovat jeho komunistické filmy, ať uspěje na volném trhu. Třeba v kině. Problém ovšem je, že na jeho slavný opus o řidiči Smetanovi, který maloval politikům na předvolebních plakátech tykadla, přišlo loni do kina přesně 336 diváků. To se pak nelze divit, že je pan Klusák tak trochu komunista.
V novém vydání TÝDNE bych vaší pozornosti doporučil rozhovor s někdejším premiérem Jiřím Paroubkem, který s chladnou hlavou analyzuje situaci ve vládní koalici. Šéf zahraniční redakce Josef Landergott zase připravil materiál o neuralgických bodech současné Evropy. A v kulturní sekci najdete rozhovor s Jaroslavem Pleslem. Ne, nezbláznil jsem se. Je nás víc.
Úspěšný týden!
