Je to zvláštní, jak moc nám bývají sympatičtí zlodějíčkové a zloději, když provozují své alotrie ve filmových příbězích. Když unikají ošklivým policistům nebo umouněným vojákům. Vždyť berou těm, kteří nemohli k majetku přijít jinak než také nějakou lumpárnou. Skončí-li biograf, z ukradené náprsní tašky je zase obyčejná zlodějna. Z vykradené firmy obyčejný kriminálnický tunel, z uloupené lodi na širém moři pirátský zločin.
Minulý týden se o pirátech mluvilo hodně moc. Nejčilejší z nich totiž více než osm set kilometrů od pobřeží v Indickém oceánu obsadili obří, plně naložený tanker a dopravili ho před své domovské hnízdo v somálském Puntlandu. Vybrali si korzárský jackpot: ještě nikdo nikdy na moři neukradl nic tak velikého a cenného. Jak je pirátské řemeslo nebezpečné, kolik zručnosti a nadání je k němu zapotřebí a kde ho lze provozovat, to je na té události oním hezkým filmovým příběhem.
Když doskotačí sympatičtí nezbedové, mimo záběry Hollywoodu vstoupí život. Nastává sjednávání výkupného neboli vydírání okradeného. V našem případě se muslimským somálským lupičům podařilo oloupit velkého muslimského majitele. Asi briganti šlápli trochu vedle, ale nějak se v jedné z nejchudších zemí planety a ve státě, který vlastně ani neexistuje, živit musejí.
Diváci si myslí, že se piraterií vydělávají velké peníze, ale není tomu tak: kdejaký ctihodný měšťácký eskamotér vydělával mnohem více. Ti z nich, kteří se živí politikou, už roky mluví o tom, že by se mělo se Somálskem něco udělat. Pošlou tam několik fregat, aby majitelé lodí tolik nerýpali. Smysl to nemá žádný, ale je to hezký příběh a hodně povídání kolem. Máte-li chuť, ochutnejte naši "Válku s piráty".
Hezký týden
