Kosovo a česká bezradnost
Domácí
30. 3. 2008 12:05Avšak jediné, co je spojuje, je časová souslednost. Naopak je velmi důležité ty dvě otázky odlišovat a nespojovat. Nejde jen o geografickou vzdálenost, kulturní vyspělost nebo existenci historie. Jde o to, že každá menšina není stejnou menšinou v jiné většině. Je přitom zajímavé, že v některých případech lze nalézt schopnost rozlišovat a v jiných ne. Nesnažme se ale vyřešit všechno za všechny, podívejme se, jak se to řeší u nás doma v Čechách.
Zatímco v otázce Tibetu existuje víceméně shoda motivovaná všelijakými pohnutkami, filozofickými počínaje a fobií z rostoucího vlivu miliardové Číny konče, odtržení Kosova od Srbska mnoho z těchto argumentů postrádá. Zastánci nezávislosti dalšího albánského státu se převážně ohánějí nárokem menšiny, která je v jisté oblasti vlastně většinou. Nejzoufalejší je přitom postoj české diplomacie, která dosud razila strategii ustrašeného čecháčkovství: počkáme a postoj zaujmeme až podle toho, jak se budou chovat ostatní. Je ukázkou bezpáteřnosti a bezradnosti. Nezastírám, že jsem proti uznání nezávislosti Kosova z mnoha známých důvodů, ale s nepostojem lze těžko polemizovat. Ten je jen trapný a ubohý.
Hezký týden
