MISTŘI! I Klaus pije

"Mmmm... děkuji." Václav Klaus měl vždycky slušné vychování, proto i při hokejových oslavách v rozjuchané české kabině dodržel etiketu a slušně za šampaňské z mistrovského poháru poděkoval.

Distingovaný profesor se ocitl v rozjásané nezřízenosti, vedle něj skákal i premiér Jan Fischer. A Klaus, snad z podnětů nečekaných emočních návalů, si ještě jednou sáhl pro pohár. A ještě jednou se napil. A poděkoval, samozřejmě.

Klausova nezvyklá proměna v oslavujícího kluka přesně vykresluje mimořádné pocity všech českých fanoušků, ten velký růžový šok ze zlata.

Když jsem si chtěl před turnajem na Čechy vsadit, kurz 10:1 mě přesvědčil, že rozhodně ne, a raději jsem zvolil Kanadu. A Rusko. Hlupák. Dopadl jsem jako vždycky, co se snahy o získání sázkařských peněz týká - předal jsem je sázkovce.

Teď se, jako další z řady negativistů a nevěřícných blbců, povinně už desátou hodinu koukám na obří fotku Tomáše Vokouna. Z plastu jsem za pomocí zapalovače a jemné práce s detaily stvořil figurku křičícího kapitána Tomáše Rolinka. Nepořádek na stole mám uspořádaný tak, že dává dohromady velkou podobiznu Jaromíra Jágra. A z tulipánů z mé zahrady jsem díky příručce "Děláme z kytek lidi" stvořil uměleckou stylizaci Vladimíra Růžičky.

ČTĚTE TAKÉ: Češi: Měli jsme Vokyho. Nebáli jsme se, vyhráli jsme

Ano, asi jsem se zbláznil. Jsem šílený. Husí kůži střídá potřeba jen tak vyjeknout, udělat zvuk. A pak se vážně zeptat: Je to pravda? Jsme mistři? Jsme MISTŘI.

Nečekaný úspěch týmu "bezejmenných" přináší nečekané následky. Jste taky mimo?

A na závěr, aby se uzavřel kruh a moje tajné mentální spojení s prezidentem snad jen: "Mmmmm.... děkuji".

Hoši, děkuji.

Foto: ČTK