Mramorizace Ladislava Smoljaka

Bez Svěráka by nebyl Smoljak - ale bez Smoljaka by nebyl ani Svěrák. Ladislav Smoljak byl vždy tou méně viditelnou součástí autorského dua Smoljak-Svěrák. Zatímco jeho kolega byl mramorizován nejen stejnojmenným dokumentem svého syna Jana, ale i dlouhou řadou scénářů, které pro Svěráka mladšího psal, televizními zpívánkami s Jaroslavem Uhlířem či třeba vzýváním nemalé části veřejnosti, aby se stal prezidentem, Smoljak se držel zdánlivě ve stínu.

Paradoxně to byl přitom právě on, kdo zpopularizoval cimrmanovskou, smoljakovsko-svěrákovskou poetiku. Byl to Ladislav Smoljak, který dal tvář společným scénářům dvojice tím, že se ujal jejich režie, ať už v divadle nebo ve filmu. Na studia režie se nedostal, místo toho vystudoval matematiku a fyziku. Exaktní přístup osvědčil ve slavných cimrmanovských přednáškách, na filmovém plátně - a při nesčetných reprízách jeho filmů na televizní obrazovce - byl ale bavičem i velmi rafinovaným ironikem.

Má na kontě pouhých pět filmových režií (nepočítáme-li televizní filmy), jsou to ale snímky, které mají zasloužené místo v dějinách domácí kinematografie. Milují je diváci i kritici, filmy Vrchní, prchni a Kulový blesk spolehlivě lákají i při tisících reprízách davy fanoušků, kteří dané filmy znají nazpaměť, o to radostněji z nich citují. Filmům se podařilo cosi, k čemu dnešní filmaři jen se závistí mohou vzhlížet - diváky bavily a zároveň velmi přesně komentovaly dobové poměry, nabídly velké herecké příležitosti českým hercům a nešly za hranici vkusu.

ČTĚTE TAKÉ: Zemřel Ladislav Smoljak, duchovní otec Járy Cimrmana

Jára Cimrman ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný a Nejistá sezona jsou více spjaté se Smoljakovou divadelní kariérou. Smoljakovsko-svěrákovskou poetiku lze ale vysledovat i ve třech starších filmech Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero a Na samotě u lesa, k nimž Smoljak jen napsal spolu se Svěrákem scénář a pracoval na nich jako asistent režie. Objevil se v těchto filmech i na plátně a i zde byl jaksi nenápadnější než Svěrák. Tichá voda ale břehy mele - a v případě Ladislava Smoljaka to nejspíš platilo dvojnásob. Měl-li být někdo mramorizován, tak pravděpodobně Smoljak, minimálně stejným dílem jako Svěrák. Je smutné, že se to pravděpodobně stane až po jeho smrti, tak náhlé i proto, že o svých problémech veřejně mluvit odmítal.

Foto: ČTK