Můj "rok jinak" se chýlí ke konci a čeká mě návrat do redakce. Jedny z nejhezčích vzpomínek na odskočení do světa "nezisku" mi zůstanou z cest na venkov. Jako novinář přisátý u klávesnice a monitoru jsem si už jen matně vybavoval, jak vypadá česká krajina. A letos jsem zjistil, že v ní jsou k vidění nejen "ty naše kopečky, políčka a kostelíčky", ale i ryze současné a velmi radostné děje.
Nadace VIA už patnáct let pomáhá místním spolkům, které se snaží vylepšit prostředí ve své obci a hlavně sousedské vztahy. Příběhů, jako je ten, o němž jsem poprvé psal v únoru zde, může vyprávět stovky. Dovolte mi však zůstat právě u toho nadějkovského, který jsem před jedenácti měsíci nakousl. A přiblížit, co se tady odehrálo od té doby do dneška.
Pro pořádek připomeňme, že hlavními postavami jsou matka dvou dětí a učitelka Jana Průšová, která se sem s rodinou přistěhovala nedávno z města, dále provozní nedalekého golfového klubu Olga Dušková, která tady naopak žije od narození, a farář Miroslav Zdík Jordánek, který před zdejší misí sloužil mimo jiné jako vojenský kaplan v Afghánistánu.
Když jsem sbíral surovinu, abych mohl médiím "prodávat", čím se vlastně nadace zabývá, vracíval jsem se do Nadějkova už takřka automaticky. Ale protože mám obavu, aby se mi z kombinace adventu a mého končícího dobrodružství nerozklepaly brada a hlas, předávám raději slovo Janě s Olgou a jejich zápiskům pro místní kroniku. Neuvádím je v úplném znění, berte to jako autorský výběr.
Leden
"Přijel se ukázat sochař Lukáš Gavlovský, kterého jsme si vybrali jako autora konstrukcí k posezení, prolézání, povalování. Proslavil se voskovým srdcem ze svíček za Václava Havla, u nás prošmejdil roští a škarpy za vsí. Hledal kmeny a kameny."
Únor
"Pokáceli jsme nemocné či nevhodně umístěné švestky, jabloně a jalovce. Raději tvoříme, než ničíme, ale tentokrát nebylo zbytí."
Březen
"Sešli jsme se na farské s panem Havelkou a jeho bagrem. Přidaly se Petra Dohnalů a paní Havelková, takže jsme ještě ostříhali vrbu, pan Havelka navíc přesadil bagrem tajemný keř. Se starostou jsme řešili nové umístění vývěskové plochy."
Duben
"Od sedmi jsme poskakovali po farské s pásmy, metry a kolíky. Vytyčovali jsme zóny, na nichž vykouzlíme suchou zídku, ohniště a mlat pro altán. Na příští brigádu sháníme silné a pružné muže, kteří mohou házet kamení na valník. Počet omezen na dvanáct kusů, aby se u házení nepobili!"
"Jedenáct chlapů vyrazilo pro kámen na taras. Sláva Bendů domluvil fůru s Luďkem Fuků, přibližovadlo šoféroval Jiří Benda starší. Bralo se z obecních drah k Nepřejovu a v poledne byly tři haldy na farské. Tam mezitím zmizely ploty a přibyla hromada štěpky. Farská už se nadýchává!"
Květen
"Bouchači otloukali kmeny, Keřky vysazovaly keře. Karel Urbánek z Jistebnice se pustil do vysekávání koryta. Kdo ráno odjel z Nadějkova a večer se vrátil, musel váhat, jestli nevystoupil jinde! Na základech od pánů Šity, Fairaisla a Bartoně vyrostla do setmění kamenná zídka se dvěma schůdky od květušských mistrů zednických - Ládi a Josefa Nováků."
Červen
"Po několika holčičích brigádičkách s hráběmi je tu opět práce pro silné muže. Farská je samá hromada a přibylo šest obřích kamenů. Děkujeme Marku Dvořákovi! Brigády dál pořádáme zásadně za vytrvalého deště, aby přicházeli jen ti nejodolnější a nejodhodlanější."
Červenec
"Na pootevření farské dorazilo 130 lidí! Zazněly muzikálové melodie, pojídaly se klobásy a buchty, Zdík doladil atmosféru vínem z rodné Moravy. Lidé se usmívali, nikam nespěchali a nechtělo se jim domů. Protáhli jsme to do druhé hodiny ranní."
Srpen
"První letní biograf! Velké plátno, čerstvý vzduch a stovka diváků - kombinace, na kterou domácí plazma nemá. Zírali jsme na stěnu kostela, na konci se tleskalo jako v divadle. Grilovaly se klobásy uzenáře Kosíka, nechyběla domácí bezinkovka a tradiční bernard. Oheň a svíčky vykouzlily ono měkké světlo, ve kterém to ženským tak sluší. Cítili jsme štěstí."
Září
"Chlapi si hráli s placákovou pěšinou od schodů z náměstí směr švestka. Byli veselí, až kameny praskaly. Ženy vytvořily záhon pod švestkou, zdolaly i suť, která tu na ně vykoukla, vysázely keře. Byly tiché a systematické. Umístily neviditelný obrubník, přikryly záhony štěpkovou peřinou."
Říjen
"Před poslední velkou brigádou se musíme hýčkat. V neděli bude na farské koncert Tiché dohody a proběhne ochutnávka znojemského burčáku, který doveze Zdík. Holky něco dobrého asi taky přinesou."
Listopad
"Věnujeme se drobnější práci náležející k době pozdně podzimní. Sázíme jabloně pěti odrůd (zbývá doplnit kůly, takže hledáme ochotného a silného muže s palicí), tři stovky cibulí a čtyři pnoucí růže. Zem už je studená a mokrá, ukládáme proto zahradu k zimnímu odpočinku - a sebe také!"
Prosinec
"Letos hotovo. Pomineme-li stav terénu (bažina), můžeme říct, že si na farské připadáme jako v krásném snu."
Seriál Marka Šálka vychází každou středu
| Malý zázrak Nadějkov najdete mezi Táborem a Milevskem v nadmořské výšce 540 metrů. Čítá 750 obyvatel, o rázu zdejší krajiny vypovídají i názvy přidružených obcí: Mozolov, Nepřejov, Modlíkov... Hned u návsi je farská zahrada. Do letošního roku byla schovaná za drátěným plotem, plakátovací plochou, obecními vývěskami. Protože v celé vsi není venku místo, kde by se lidé mohli rádi scházet, obrátily se dvě místní ženy na kněze a přesvědčily ho, že by bylo škoda neotevřít zahradu pro ostatní. Pod hlavičkou okrašlovacího spolku požádaly o grant Nadaci VIA (310 tisíc korun) a uspěly. V průběhu letošního roku se tu odehrálo něco jako malý zázrak. Kromě toho, že se lidé domluvili, jak by farská mohla vypadat a strávili spolu mnoho víkendů při společné práci, vzniklo romantické a přitom účelné zákoutí, které může využívat každý - senioři, rodiče s dětmi, farníci, skauti, výletníci... |













