Nafouklý hnisavý bolák. Kdy to praskne?

Bylo to nečekaně jednoznačné vyjádření, které zaznělo z úst prezidenta na adresu událostí vyvolaných reportáží televize Nova. Velmi zvláštní reportáž, která rozhodně mohla vypadat i jinak, stačila k tomu, aby Václav Klaus odsoudil poměry na české politické scéně.

K jeho cti lze připsat, že již po posledních parlamentních volbách, když se formovala současná vláda Mirka Topolánka, upozorňoval na podivné praktiky, které její vznik provázely. Bylo to v rozhovoru pro časopis TÝDEN na počátku roku 2007 - prezident odmítl vznik vlády na základě přeběhlictví a doslova prohlásil: „Vývoj, který by byl založen na přeběhlictví, považuji za špatný. Za nedůstojný České republiky a sedmnácti let polistopadové demokracie. Pokud někdo bez jakéhokoli varování při hlasování o důvěře vstane a silným hlasem řekne ‚jsem pro vládu‘, pak mám strach, že tím bude potvrzeno nejstrašnější podezření vyslovované na různých stranách o politické korupci v naší zemi."

Všechna tato podezření se dnes a denně potvrzují a reportáž televize Nova je jejich nešťastným dokladem se vším všudy (byla neprofesionálním paskvilem, evidentně mocensky zmanipulována, výpověď o stavu české společnosti přesto, i když nevědomky, podala).

Skutečně věřím Václavu Klausovi, že koncept opoziční smlouvy, který kdysi dávno dohodl s Milošem Zemanem, upřímně považoval za transparentní způsob rozdělení moci. Prakticky se ale stal základem pro současný zkorumpovaný bordel plný protislužeb, vydírání, nedůvěry a prostý elementárního dodržování nějakých pravidel.

Stav vrcholné české politiky je podobný tomu nejodpornějšímu nafouklému hnisavému boláku, který musí jednou stejně prasknout a bude smyt. A je dobré, že lidé, kteří boláku dovolili tak nabobtnat, cítí jeho bolest. S tímto vědomím půjde lépe se ho zbavit.

Hezký týden.