Je léto a znovu se otvírá kauza odkrytých vojenských špionů (MF Dnes). Věc je známá: Vojenské zpravodajství poskytlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) archivy vojenské rozvědky. Tedy i jména agentů. Většina dělala pro komunisty a jejich svobodu utlačující režim za totality, ale část pak přešla do služeb svobodné společnosti. Jejich jména samozřejmě neměla být zveřejněna, protože tito lidé mohou být ohroženi na životě. Ale stalo se.
Vojáci házejí vinu na ÚSTR - prý byl písemně upozorněn na to, že u některých materiálů může zpřístupňovat data jen do poloviny února 1990. Dál ne.
To je tedy mimořádně chabá výmluva. Vojáci udělali chybu jako hrom: jména živých agentů nesměli předat badatelům, ani kdyby jim zakázali tisknout data o nich po roce 1990. Živý agent musí být střežen jako oko v hlavě, vědět o něm smí minimum lidí, maximálně pár jednotlivců. Poslat jejich jména "zveřejňovacímu" ústavu je buď SABOTÁŽ, nebo totální šlendrián, šílenství.
Jenže to, co se stalo, má svou smutnou logiku. Velmi překvapivý je totiž počet špionů, kteří "přešli" ze služeb totality do služby demokracii. Šlo o cca 380 lidí ze zhruba tisíce zveřejněných jmen!
Pak se dá aspoň trochu chápat, že vojáci seznam pustili; znalci by se mohli divit, že měli tak málo agentů, kdyby byli přeběhlíky neuvedli.
ČTĚTE TAKÉ: Ústav totality omylem zveřejnil jména agentů
Ale to vojáky neomlouvá. Chybovali oni. Ukazuje se, jak velký omyl byl, když se s vojenskými tajnými službami po revoluci nenakládalo stejně jako s civilními estébáky. Když, de facto, "unikly revoluci". Evidentně díky tomu plných 380 rudozelených duší prolezlo "prověrkami" a přeběhlo. Zatímco třeba u civilní rozvědky to byly jednotky (doslova), u vojenské stovky.
Staré hříchy vojáky doběhly. To však nic nemění na tom, že jména stovek přeběhlíků nesměla být z armády vůbec uvolněna. To byl zločin.
Foto: ČTK
