Nová vláda má být na světě v květnu. Přesněji řečeno ne dříve než jedenáctého. Do té doby se musí stávající kabinet Andreje Babiše chtě nechtě u moci udržet. Proč? Protože si to prý přáli studenti na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Ve čtvrtek 10. května totiž drží poslední přednášku v rámci mimosemestrálního kursu "Hospodářská politika pohledem jejích tvůrců" premiér v demisi Andrej Babiš.
Ještě před ním na akademické půdě jedné z nejprestižnějších tuzemských, ekonomicky zaměřených vysokých škol vystoupí sedm členů vlády. Kvitovat lze jedině to, že zastoupeny budou všechny ekonomické resorty. Jak s hospodářskou politikou souvisí ministerstvo kultury, ale tuší málokdo.
ANO, Váňa
Oleje do ohně přilila petice proti konání kursu, za níž stojí studenti VŠE. Na petenty ovšem zaútočila sama pořádající Národohospodářská fakulta prostřednictvím svého tiskového tajemníka Daniela Váni. "Jejich text však připomíná spisek kádrováka z dob Vasila Biľaka. Ale autoři petice pravděpodobně nebudou vědět, kdo to byl. Podstata snahy o cenzuru však bohužel zůstává stejná," stojí mimo jiné na webových stránkách fakulty.
Když je řeč o kádrování, pak je třeba zmínit, že Daniel Váňa je členem Rady České televize a v roce 2014 působil jako ředitel komunikace hnutí ANO. A do toho čirou náhodou jeho současný zaměstnavatel vypíše kurs pro sebeprezentaci ministrů jmenovaných za Babišovu partaj.
Nekompetentní odborníci
V tom tkví problém celé "hurá akce". Mají-li se studenti dozvědět něco o hospodářské politice z pohledu jejích tvůrců, pak by měly své poznatky prezentovat skutečné hospodářskopolitické kapacity. Takovou v současné vládě, s prominutím, nenajdeme ani jednu. Ano, je to tak: nezasedá v ní ani jeden makroekonom.
Opravdu si nelze představit, co převratného může k tomuto tématu studentům sdělit například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, absolvent práv a mediálních studií. Nebo právnička Alena Schillerová, která jistě zná nazpaměť i pozpátku daňovou legislativu, ale na otázku "Co bude, až nastane ekonomická recese" ministryně financí odpovídá: "Nemám ráda kdyby."
U ministra dopravy Dana Ťoka naopak lze velmi dobře předpovídat. Frekventanti zmíněného kursu budou zřejmě vystaveni steskům na to, jak složité je vyřizovat stavební povolení pro budování dálnic a železnic, stejně jako uslyší hromadu dalších výmluv, proč se rekonstrukce "dé jedničky" o několik let opozdí. A tak by se dalo pokračovat....
Šlo by to jinak
Přitom kdyby Vysoká škola ekonomická skutečně chtěla svým posluchačům nabídnout matadory, kteří reálnou hospodářskou politiku prováděli (a ne si na to jen hráli), k dispozici má prakticky bezednou studnici bývalých vládních politiků. Vedle Václava Klause jmenujme například Karla Dybu, Ivana Kočárníka, Vladimíra Dlouhého nebo Jana Mládka. Stranou pozornosti nelze nechat ani současné či bývalé členy bankovní rady České národní banky.
V současných podmínkách České republiky je to ostatně právě centrální banka, která má na makroekonomickou situaci nesrovnatelně větší vliv než kterákoli vláda za posledních nejméně deset let. Předpokládejme, že si toho je vedení Národohospodářské fakulty VŠE dobře vědomo. O to hůře lze vypsání takového kursu smysluplně obhájit.
Daleko více jde tedy o bianko šek, který VŠE vypsala pro prakticky neomezenou sebeprezentaci představitelů vlády, jež ví, že v nejbližších týdnech skončí. A dost možná skončí i někteří (třeba i většina) hlavní protagonisté celého kursu.
Andrej Babiš a jeho vládní kolegové by samozřejmě museli být padlí na hlavu, kdyby takovou příležitost nevyužili. Nikdo neví, jak se vyjednávání o nové vládě nakonec vyvinou. Jak vidíme v přímém přenosu, včerejší dohody zítra nemusejí platit, a tak není zdaleka vyloučeno, že se nacházíme v období před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny. Kampaň je tedy třeba pro jistotu dělat permanentně a na všech frontách.
Autor je ekonom, pracuje v ekonomické rubrice časopisu TÝDEN.
