Ve víru vášní kolem Ústavu pro studium totalitních režimů se v debatách zapomíná na jeden podstatný aspekt: že totiž celý systém řízení ústavu je od začátku nastaven zcela chybně. Prostor pro politické trafiky má totiž vždycky neblahé důsledky.
Ať už si o ÚSTR myslíme cokoli, jistě neměl být zakládán zvláštním zákonem jako samostatná organizační složka státu. To je nesystémové. Mělo se od začátku určit, zda jde o bezpečnostní úřad, a zařadit jej třeba pod ministerstvo vnitra, kam ostatně patřil jak Archiv bezpečnostních složek, tak Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, nebo o vědeckou instituci - a pak mohla vzniknout v rámci univerzit nebo Akademie věd.
Vznikl veřejnoprávní paskvil, kdy konkrétní odpovědnost jednoho člověka je rozmělněna mezi kolektivní radu, která je ještě navíc volena jednou z parlamentních komor. Těžko čekat, že orgán volený politiky bude nepolitický, ale pro jakési zdání ten dojem vytváříme a říkáme, že Česká televize, Český rozhlas nebo třeba ÚSTR nejsou státní, ale veřejné instituce a vyžadují zvláštní zacházení. Což obvykle znamená radu, "složenou z osobností".
Politické reprezentace už se trochu poučily, takže do čela postaví všeobecně uznávanou osobnost (Petruška Šustrová, Milan Uhde) a obklopí ji politiky s jakýms takýms odborným štítem.
Lukáš Jelínek a Jan Bureš jsou sice politologové, ale pracující pro ČSSD; Michal Uhl v radě není jako sociolog, ale jako aktivista Strany zelených. Je to, jako když vedle sebe položíme dvě věty: Jan Mládek je ekonomický expert. Jan Mládek je ekonomický expert ČSSD. Obojí je pravda, ale jeden z výroků je přesnější. Podobně jako o Martinu Bursíkovi nemluvíme jako o "ekologovi" a o Jiřím Pospíšilovi jako o "právníkovi". Tenhle systém samozřejmě provází ÚSTR od začátku - Naděžda Kavalírová nebo Patrik Benda jsou to samé, jen z opačné části politického spektra. A jinak to nebude - proto nemá ředitele instituce vybírat žádná rada a tu nemá volit Senát.
Jelínek, Bureš nebo Uhl nejsou ideologičtí diverzanti, připravující puč. Jsou to političtí trafikanti, milovníci teplých místeček, vyslanci svých stran. Něco jako takový Marek Hanč z ODS, blízký spolupracovník primátora Svobody, který sedí v dozorčí radě elektrárny ČEZ v bulharské Varně.
