Ani další uplynulý týden nepřinesl nic významně nového do premiérovy dovolené na Sardinii, přitom tušení, že se během ní peklo něco závažného, je správné. Výsledek se brzy dovíme, i když zpočátku souvislost nebude zřejmá. Už teď je ale důležité se ptát, proč je vlastně tak nutné prodávat ruzyňské letište anebo co se bude dít se společností ČSA, která se řadí mezi aerolinie s nejlepší pověstí a zdravou perspektivou, kterou jí mohou třeba v Alitalii jen závidět.
Vláda připravuje i jiné zakázky, jejichž hodnota přesahuje stovku miliard korun. Okolnosti, za kterých se schyluje ke svěření likvidace ekologických škod jedné jediné společnosti, jsou podezřelé už nyní. Pozornost si zaslouží hlavně lidé v pozadí, kteří procesy prodeje státního majetku a zakázek posunují vpřed a rozdělují vznikající aktiva. Je nechvalně známé, jak výnosný je český byznys s provizemi v rozhodovacích mechanismech. Tato vláda se do historie zapíše tím, že se jí podařilo odstranit poslední zábrany a přivedla politický podnikatelský trh na vrchol. Stanislav Gross byl ve srovnání s tím jen drobný živnostník.
Média se nakonec dostávají jen k malým fragmentům a odhalují často pouze symptomy. Některé jsou přitom jen zábavné a pitoreskní. Skvělou náladu a přátelský duch, ve kterém se dohoda nakonec vždycky najde, ukazuje například naše fotoreportáž. Poslanci ODS vzali kytary a zahráli si ve sněmovně k dobré náladě. Hlavně že se nakonec všichni mají rádi.
Hezký týden
