Vážení a milí čtenáři!
Českou společností minulé dva týdny hýbaly spory o to, zda měl, či neměl prezident Miloš Zeman jmenovat Martina C. Putnu profesorem. Oficiálně Zemanovi vadilo, že Putna byl na pochodu homosexuálů s transparentem "Katolické buzny zdraví Bátoru". Příznivci Putny naopak horovali, že Zeman porušuje akademické svobody, když nerespektuje rozhodnutí Univerzity Karlovy, která Putnu na titul profesora doporučila. Pravdu měly oba tábory. Ono totiž jde o celkový pohled na naši společnost. Zeman bezpochyby měl Putnu jmenovat. Když už univerzita uznala jeho práci, splnil vše podle daných regulí, titul měl získat.
Jenže Martin C. Putna se profesorem stát neměl. Ne však rozhodnutím prezidenta, ale Univerzity Karlovy. Jsem přesvědčen, že k získání některých titulů nestačí pouze odborné znalosti. Pro mě osobně je člověk, který má titul profesora, Panem profesorem. Člověkem nejen vzdělaným v určitém oboru, ale i člověkem moudrým a úctyhodným. Nejde mi o odborné znalosti Martina C. Putny. Ty si vůbec nedovolím hodnotit. Ale viděl jsem jeho předvolební video a viděl jsem ten transparent. A ani u jednoho mi nejde o názor, který prezentoval, ale o to, jak to dělal.
A Martin C. Putna se dle mého choval sice svobodně, nevázaně, subjektivně mi to přišlo trapné, ale rozhodně to nebylo důstojné. Titul profesora by měli získávat lidé nejen za znalosti, ale i za to, jak vystupují, mluví, chovají se... Asi je to staromódní názor, nevím. Ale cosi mi říká, že bychom někdy trochu staromódní být měli. Kdysi byla i maturita něčím výjimečným. Dnes už je divný ten, kdo nemá titul bakaláře, magistra či inženýra. Ale není to proto, že jsme vzdělanější. Je to bohužel proto, že tyto tituly postupně degradují. A to se rozhodnutím Univerzity Karlovy teď děje i s titulem profesora. A to je škoda.
Hezký týden!
