Než se pohrouží do sportovních zážitků zimních olympijských her 2014 v ruském Soči, musí se politický komentátor ještě na chvíli potřísnit politikou (a doufat, nejspíš marně, že tak v dané souvislosti činí naposledy). Nelze jinak: Spojené státy a jejich spojenci využívají olympiádu jako klacek na Rusko, jako odplatu za Putinovy strategické finty v Sýrii či na Ukrajině. Zatlačování Ruska na periferii je oblíbeným sportem Západu, povinnou výbavou zdejších politických "fitcenter".
O to víc překvapuje, jaké hlavní téma si zvolili bojovníci proti Putinovu "autoritářskému režimu" a "ruskému imperialismu" (sic!). Bývá zmíněn jen krátce fakt, že olympiáda v Soči stála strašlivé prachy (prý šlo až o 50 miliard US dolarů, což představuje čtyřnásobek původně předpokládané investice). Jednou větou bývá vyřízeno, že se při budování olympijských staveb a infrastruktury neméně strašlivě kradlo skrze korupční "přihrávky" státních zakázek. Celý svět ví, že se ve velkém kradlo, korumpovalo a přihrávalo i v olympiádách pořádaných skutečnými metropolemi demokracie, občanských práv a skotačivých svobod. Psát o tom, je žinantní.
Liberální bolševici
Našli si tedy něco jiného. Kritika se téměř smrskla na ruské - a v Soči ještě k tomu kavkazské - předsudky vůči gayům, které loni korunoval kaučukový zákon postihující "homosexuální propagandu" (tedy i všechny typy projevů těch, kdož se práv této sexuální menšiny zastávají). Putin byl přistižen, že si plete homosexualitu s pedofilií. Starosta Soči Anatolij Pachomov zase tvrdil - po vzoru íránského exprezidenta Ahmadínežáda -, že na Kavkaze žádní homosexuálové nejsou.
Ano, je to hrozné, konzervativní, ba idiotské. Ale názory stoupenců americké Tea Party, 
které výrazně ovlivňují ctihodnou Republikánskou stranu, nejsou o nic horší. Totéž platí o francouzské konzervativní pravici (Francouzské jaro, Blok identity, Manifestace pro všechny), před níž tento týden - po roce neustálých a občas i statisícových demonstrací - prezident François Hollande ustoupil a stáhl zákony týkající se sňatků a adopcí bez ohledu na pohlaví spolubydlících párů. Přesto on a také Barack Obama (neustále hledající modus vivendi s republikány) do Soči nepojedou, aby náhodou nepodpořili retardovaný - ruský režim!
V Paříži progresivní davy protestují před provozovnami firmy McDonald's, která v Soči bude prodávat svůj Big Mac. "Homofobie zabíjí, McDo komplic!" čteme na transparentech. A newyorský profesor "demokracie, lidských práv a žurnalistiky" (tak!) Ian Buruma v krátkém článku "Olympijské hodnoty versus Putinovy hry", kolportovaném po celém světě v rámci Project Syndicate, atakuje ruský režim substantivem "homosexuálové" či adjektivem "homosexuální" hned pětkrát. Zajímavé, že nikdo z liberálů a příslušníků "moderní levice" v této souvislosti - když už je tedy řeč o Rusku - nezmínil ani jednou, že tam zatím jen bolševici po roce 1917 vyškrtli homosexualitu (a všechny poukazy na jiné "zvláštní" sexuální praktiky) z trestního zákoníku. Škoda, mohli jsme se něco dozvědět. Ale k tomu, uznávám, prachobyčejná propaganda není určena.
Možná to bouchne
Ještě jedno téma se od západu hrne na Rusko, podle mne mnohem nebezpečnější: po atentátu islamistů ve Volgogradu má Putin denně na talíři, že jeho bezpočet tajných a 70 tisíc zbrojnošů nebude s to zajistit bezpečnost. Jednak jsou prý neschopní a jednak se zrovna Kavkaz jenom hemží vyjícími fanatiky, kteří mají místo mozku džihád.
Nebezpečné je tohle strašení proto, že je zčásti pravdivé, zčásti potenciální pachatele přímo vybízející naplnit literu skutkem a - nakonec a hlavně - politicky sebevražedné. Z filmu Michaela Moora víme, že největší ambasádu má ve Washingtonu Saúdská Arábie, americký spojenec, který na Středním východě široko daleko ovládá ideje i činy fundamentalistických bojůvek a jejich podpůrných komunit. Stejně tak Pákistán, jehož tajná služba ISI - vždy těsně spolupracující se CIA - kdysi v Afghánistánu podporovala mudžahedíny v boji proti sovětským okupantům a pak v samotném Pákistánu přímo vytvořila Taliban. Jestli v Soči něco bouchne, hlasatelé spikleneckých teorií nezdvořile ukazující prstem na Ameriku, z klipů na YouTube neslezou. A budou nebezpečně dlouho vypadat přesvědčivě...
Bůh (i Alláh) dá, že nic nebouchne. A Soči nám časem sejde z očí. Ne však z mysli. Protože již teď nám ta kapka vody, v níž se zrcadlí celý vesmír tohoto shnilého světa, poskytla námětů k přemýšlení dost.
