Švejnar v. Klaus
Domácí
15. 12. 2007 12:31Z čela ODS odcházel v zásadě pod tlakem, v situaci, kdy strana pod jeho vedením stagnovala a kdy uvolnění místa předsedy bylo jedinou možností, aby mohla někdy v budoucnu uspět. Pole ale nevyklidil a svou kandidaturu oznámil, i když se vědělo, že za tehdejší konstelace poslanců a senátorů nemá velkou šanci uspět. Sebevědomí a jistota mu tak jako vždycky ani tenkrát nebyly cizí a za pomoci vydatného lobbování, šikovného rozehrání her uvnitř tehdy vládnoucí sociální demokracie a s pomocí hlasů komunistů se na Hrad nakonec dostal a ODS je dnes u moci. Ony dvě vlastnosti, schopnost ukazovat jistotu a sebevědomí, k cestě na Hrad Janu Švejnarovi zatím chybějí, má však někdy i hypnotickou sílu změnit poměr sil. A Jan Švejnar nějakou zázračnou moc k úspěchu potřebuje.
Bez ní sílu hlasů ODS nezdolá, zvlášť když Václav Klaus může počítat s nejednotností lidovců, z nichž část mu hlas určitě dá, komunisti také nemají mnoho důvodů k nespokojenosti, nehledě pak k jiným faktorům. Například k tomu, že Švejnar je cizák a Češi emigranty nemusejí, mají je za mudrlanty, kteří se vracejí, aby jenom poučovali. Čeští poslanci a senátoři žádná elita národa nejsou. Kopírují se vším všudy názory, chování a uvažování celého spektra společnosti, maloměšťáctví, primitivismus, ignoranci nevyjímaje, takže i mezi nimi se najde řada těch, kteří slovům o cizáctví rozumějí. Smysl kandidatury Jana Švejnara nakonec můžeme najít v tom, že Václav Klaus v únoru vyhraje nad vzdělaným a kultivovaným gentlemanem, který zůstane šancí pro budoucnost. Pokud se ovšem nestane zázrak.
