Tomáš Řepka a psík se svetříkem

Ten hoch je "zlej". Všude tetování, zamračené obočí na důkaz toho, že "tady fakt nejde jenom o fotbal", tvrdé výrazivo mimické i verbální. Tomáš Řepka. Blázen, šílenec, magor, srdcař, skvělý stoper a taky... král fotbalové ligy. A pozor! On není "zlej". Zase tak ne.

Parkoviště na letenské pláni bylo plné. Šel jsem z něj proto v sobotu, v den vyvrcholení ligy, docela oklikou. Přes dav pejskařek. Venčily v parku. Tyhle spolky jsou super. Řeší v podstatě jen psy, psí oblečky, psí botičky, psy, psí žrádlo, psí hračky, psí knihy, časopisy, zájmy, psí problémy... Nebo počasí. Psí počasí. Nebo aktuální věci. Fotbal byl, vzhledem k okolnostem, na ráně.

"A mně se nejvíc líbí Řepka," prolétlo kolem mě vzduchem vyznání starší dámy. Otočil jsem se, jen tak namátkou, a utvrdil se ve skutečnosti, že Řepkova popularita přesahuje sport. Ani jednou jste nemuseli vidět ligu (o nic nepřicházíte) a znáte ho.

PSALI JSME: Řepka už letos nenastoupí. A zvažuje odchod ze Sparty

"Je to tvrďák, pořádnej chlap," říkala důchodkyně, zatímco rovnala svetřík psíkovi, o kterém jsem si pomyslel, že jeho rodiče byli pravděpodobně pudl a křeček. Druhá paní, jejíž psík svetr neměl, ale funěl a měl šátek, polemizovala: "Jenže on bude asi hodně přísný, bála bych se ho."

Kdepak. Řepka je vlastně úplně v pohodě. Když s ním mluvíte a neležíte u toho zrovna v dresu na trávníku, je vtipný, ironický, sarkastický. Pro novináře výborný, jeho promluvy titulkové. "Jestli jezdím do Ostravy? Mám tam jen chatu a tchyni, takže moc ne," pobavil třeba před zápasem na ostravských Bazalech.

Ondřej Kasík, ředitel sparťanské komunikace, se mi zase jednou svěřoval, jak ve sparťanské kabině rozjímal, že potřebuje nové sako. "Jedině Hugo Boss," radil mu Řepka. "Tomáši, nechci dávat třicet tisíc za sako," reagoval Kasík. "Hm... Tak jdi do Kenvela, vole," uzemnil ho chladně Řepka.

Ale i když je s ním "sranda", má velký respekt. Jednou jela Sparta na nějaký třídenní zájezd či soustředění, to už je jedno. Řepka zaparkoval své lamborghini polovinou na místě šéfa Daniela Křetínského a polovinou na reservé druhého nejvyššího muže Sparty Dušana Svobody. Vtipné. V klubu si prý pak nešťastní jednotlivci házeli korunou, kdo Řepkovi řekne, že příště už jako ne, prosím...

A co v kabině? "Třeba mladší kluci z týmu se mě bojí. Nevím proč. Respekt ano, ale bojácnost? To by nemělo být," říká.

A ani vlastně není proč. Řepka je v pohodě. Není "zlej". Jen tak vypadá, působí. Paní s psíkem, co funěl a měl šátek, se nemusí bát. A ta s tím ve svetříku může nadále snít svůj sen o Tomáši Řepkovi. Hodném démonovi.

Foto: Robert Sedmík