Do Prahy za kariérou přijel Mirek Topolánek ze Západních Karpat. "Půda je tady kopcovitá a naše povaha je téhož rázu," napsala o karpatském charakteru etnografka Františka Jančíková už v roce 1946.
A Mirek Topolánek skutečně svoji stranu i veřejnost trápil "kopcovitými náladami". Chvílemi stoupal nahoru a přál si být charismatickým kazatelem na beskydském Radhošti. Vzápětí ale sestupoval do Bartovské harendy, kde jako Bezručův havíř vinil z bídy světa Židy a tlusté faráře.
Valašští cholerici
"Valaši jsou cholerici. Ať v radosti, žalu, v přízni nebo odporu," popsala dále Jančíková karpatský charakter. Skoro jako věšteckou předpověď Topolánkovy politiky: "Když se Valach rozveselí, nezná míry. Ve šťastné pohodě skály láme a hory přenáší, ale v neštěstí věší hlavu a oddává se ochablosti. Propadá hloubavosti, nevrlosti, skličuje se světobolem." Také Topolánek býval samá radost, když se třeba před svými voliči svlékal do plavek a chlubil bicepsy. Teď nevrlý a sklíčený viní za svůj pád Přemysla Sobotku a Pavla Béma chce rovnou stáhnout do nějakého beskydského "údolí smrti" (jedno údolí u Vsetína se skutečně jmenuje Podťaté).
ČTĚTE TAKÉ: Topolánek odstoupil z čela kandidátky. Lídrem bude Nečas
Premiérův syn odchází z ODS. Kvůli Topolánkovi
Čunkova podpora
Etnografové se shodují, že obyvatelé Západních Karpat jsou v řeči přímí až úporní, ovšem nad dopadem svých slov často přemítají až po jejich vyřčení. To je vlastnost blízká nejen Mirku Topolánkovi ze Vsetína ale i dalším karpatským rodákům, třeba Jiřímu Čunkovi a Lianě Janáčková.
"Tady pod horami jsme zvyklí na přímočarou řeč a ta je pro mě i v politice cennější, než nějaké plytkosti," tvrdí senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Za přímočarý považuje i rozhovor Mirka Topolánka pro magazín homosexuálů. "Zato typický politik z Čech raději říká jen samé povrchnosti, aby nic nezkazil a neohrozil si kariéru," tvrdí Čunek.
Chaotický východ
Povahová odlišnost obyvatel Karpat je dána historicky i geologicky, tématem se zaobírá třeba publicista a geolog Václav Cílek. "Na západ od nejvýchodnější výběžku Českého masívu, což je těsně před Ostravou, se táhne taková ta organizovaná technologická země, která náleží k západní Evropě. Na východě už je Karpatská soustava, sice přátelská, ale chaotická," řekl Cílek v loňském televizním dokumentu věnovaném Ostravě. Za Karpaty je považována oblast východně od Moravské brány, Hornomoravského a Dyjsko-Svrateckého úvalu, která zažila komplikovaný demografický vývoj. Původní obyvatelstvo se tady nejprve od 16. století míchalo s pasteveckými kmeny balkánských Valachů.
Rychlá a zbrklá řešení
Nález uhlí v Ostravské pánvi, která též geologicky náleží pod Karpaty, pak do kraje přivedl další obrovskou migraci z východu. "Z mentality Haličanů, kteří přišli za prací jako negramotní, nevzdělaní, daleko za dobovým středoevropským standardem, si Ostrava dost uchovala. Proto se tady pořád volí rychlá a zbrklá řešení," řekl před časem již zesnulý zakladatel ostravského Hornického muzea Stanislav Vopasek. Kolem roku 1900 tvořili Haličané polovinu všech horníků na Ostravsku, po II. světové válce zase přijely fárat desetitisíce Slováků z nejchudších oblastí slovenských Karpat.
Dvě rány ze čtyř
Mirek Topolánek vyrůstal na Valašsku, politicky dospíval v Ostravě a jinou než „karpatskou politiku" nakonec nepřijal ani v Praze. „Valach umírá, teprve když má čakan zarytý čtyři centimetry v čele," pochlubil se Topolánek TÝDNU už v roce 2004.
Teď má "Topol" čakan opravdu v čele. I na smrtelné posteli se ovšem zatím trucovitě tváří, že se mu čakan do lebky zabodl maximálně dva centimetry hluboko.
Ilustrační foto: Karel Šanda
