V Praze se demonstruje. V pondělí před sněmovnou moklo 300 učitelů. Odmítali snížení platů. Dnes se sešli hasiči, policajti, bachaři a další zaměstnanci státu. Bylo jich přes tisíc. Zas vyrazili před sněmovnu. Taky žádají, aby jim platy nebyly sníženy „na úroveň roku 2006". Žádost podepsalo 28 tisíc státních zaměstnanců. Už ne jen řadoví pracovníci, prý i vedoucí. Časy se mění.
Řečníci si libovali, jaký udělali před sněmovnou binec, a doufali, že poslanci nemohli pracovat. Jsou naivní; uvnitř v sále není slyšet nic a poslanci i ministři na nesouhlas demonstrujících kašlou, tisíc lidí s nimi nehne. Ani oněch 28 tisíc by nestačilo. Nejpřesnější byl transparent, na němž stálo, čtenář promine: Jak mít vládu v úctě vřele, když ta nás má u prdele?
Bylo pěkné pozorovat, jak demonstrující pracují s ručními sirénami. Dva ten hlukostroj drží, třetí točí klikou a siréna řve šíleně, s překvapivou silou. Ti, co ji drží, i ti okolo pak chvíli vůbec nic neslyší.
Je celkem nepochybné, že snížit plat učitelům může jen blázen. Česká politika žije v trvalém rozporu - něco tvrdí a něco jiného dělá. Hubami podporuje vzdělání; pokud jde o slova, jsme nejvzdělanější národ v celé galaxii. Skutkem však podporuje pravý opak - úprk ze školství. S vědou se to má ještě hůř. Stejně bledě to vypadá s policií. Pořád plno řečí o tom, jak se lidé bojí, jak je otravuje kriminalita a korupce, ale pak ministři nabídnou nižší platy, a kdo za něco v policii stojí, bere nohy na ramena. S hasiči totéž. Slyšíte samé: Jste hrdinové, vážíme si vás. A pak přijde výzva: Haste a zachraňujte za míň.
Jasné je, že stát musí šetřit. Možná by měl začít u předražených zakázek, třeba u dálnic, které u nás stojí dvakrát víc než jinde v EU. Ostatně na takovém ministerstvu financí tohle dobře vědí.
A ještě něco. Tři sta učitelů včera bylo zoufale málo. Něco se změní, až s nimi půjdou demonstrovat rodiče dětí a budou pro ně, ne pro sebe, žádat solidnější platy. K tomu máme ale ještě hodně daleko.
Foto: ČTK
