Ukrajina v krajnostech

Domácí
23. 1. 2014 18:42
Vyhrocená situace na Ukrajině ukazuje, že politika bloků neskončila pádem berlínské zdi a rozpadem Sovětského svazu.
Vyhrocená situace na Ukrajině ukazuje, že politika bloků neskončila pádem berlínské zdi a rozpadem Sovětského svazu.

Jestliže již na Ukrajině v mohutných srážkách počítají mrtvé, pak takříkajíc přestává legrace. Z toho pro pozorovatele především plyne jedna - a žádná jiná - povinnost: aby byl kusem ledu v krvavých loužích Kyjeva i na čerstvých hrobech jeho hřbitovů. Chladná hlava nestačí, měla by se psát pravda.

Současné události na Ukrajině představují už jen svým průběhem od loňského listopadu další a velmi průkazné svědectví, že pádem berlínské zdi (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991) zdaleka neskončila politika bloků takřka se všemi rekvizitami studené války. Politika "zatlačování" (roll back) imperiálních zájmů Ruska vnitřními konflikty s vnější podporou v jeho strategickém "blízkém zahraničí" (Ukrajina, Bělorusko, Moldávie, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán) je jen pokračováním politiky Západu v šíření NATO a EU v dosavadní sféře ruského ("sovětského") vlivu ve středovýchodní Evropě. Nejzazší "znovudobytou" kótou se stalo Pobaltí (vstup Estonska, Litvy a Lotyšska do NATO i EU v jediném roce 2004), které Stalin anektoval na základě paktu Molotov-Ribbentrop (1939).

Medvěd běhá v lese

Právě tam 28.-29. listopadu 2013 - v hlavním městě Litvy Vilniusu - mělo být dokončeno obklíčení Putinova Ruska. Konkrétně: měl být uzavřen pětiletý vyjednávací proces "východního partnerství" Evropské unie s ruským "blízkým zahraničím", zejména s Ukrajinou. Nepodepsání příslušného dokumentu jejím prezidentem Viktorem Janukovyčem, který zvítězil ve volbách - mezinárodně nezpochybněných - v roce 2010, rozpoutalo nynější krizi přecházející v krvavou lázeň.

Ruský medvěd totiž - k překvapení mnoha evropských státníků - nehodlá prodat kůži, když ještě běhá po lese. Putin se bránil svými (ne)způsoby: zvedl Ukrajině (Moldávii i Arménii) ceny plynu (a rozpoutal "čokoládovou válku", když zarazil jako "karcinogenní" čokoládové produkty, kterých Ukrajina ročně vyváží do Ruska 450 tisíc tun). Když takto a podobně (Arménům zmáčkl krk záměrem vyzbrojit Ázerbájdžán, s nímž se rvou o Náhorní Karabach) připomněl ruský prezident holý fakt, že všechny státy bývalého SSSR jsou natolik provázány, že se to podpisem cáru papíru ani moc změnit nedá, navrhl satelitním státům celní unii - a všechny výhody s ní spojené.

Co vložila do boje EU? Nic (kromě celebrit na kyjevských demonstracích)! Ukrajina jako stát stojí před bankrotem a naléhavě potřebuje miliardy eur pomoci - Brusel jí slíbil 600 milionů. Jinak v podstatě jen dohodu o volném obchodu, která by nutně vedla k uzavírání podniků, masivnímu propouštění a ke krachu zemědělství země, jež se i po stalinském řádění a hladomoru dokázala občas pozvednout v obilnici sovětské říše.

Blok na informace

Politika bloků oživuje blokové - zcela zablokované - myšlení. Především produkuje masové iluze. Už před dvěma tisíciletími si Atéňané dělali iluze o režimu ve Spartě - a naopak. Miliony lidí po celém světě se ve 30. až 80. letech dvacátého století domnívaly, že jen na druhé straně "železné opony" je ta pravá svoboda - anebo ta správná sociální spravedlnost. Miliony Ukrajinců, s nimiž se život a různé režimy věru nikdy nemazlily, jsou nyní - na rozdíl od Řeků, Portugalců či Italů - zachváceni masovými iluzemi o Evropské unii.

Miliony lidí na Západě jsou přesvědčeny, že ukrajinská občanská válka (nic jiného to není) a její čím dál větší krajnosti (nejsou to dávno jen "protestní shromáždění" a "potyčky radikálních demonstrantů s policií", jak do nás ládovala média) jsou velmi přehledným zápasem "prozápadních" (demokratických) a "proruských" (autoritářských) sil. Ale proč tedy v Kyjevě na Majdanu všude vlály vlajky strany Svoboda (10 procent hlasů ve volbách a 38 poslanců)? Strany, která se hlásí k odkazu fašistické Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a každý rok slaví založení ukrajinské divize Waffen SS?

Je jasné, že Putinovo Rusko i Janukovyčova Ukrajina jsou podivné klientelistické "demokracie", v nichž spolu soutěží vybrané mafie a oligarchové. V úterý 21. ledna však významná britská charitativní organizace Oxfam uvedla, že v dnešním světě ovládá jedno procento nejbohatších polovinu globálního bohatství (46 procent). Co to může být jiného než oligarchie?

Je také jasné, že Ukrajinci chtějí svobodu, demokracii, spravedlnost, důstojný život (a život vůbec). A že na to vše mají svaté právo. Všichni. Ke svým volbám, dobrým rozhodnutím i spravedlivému boji však nutně potřebují znát všechna fakta, podstatné informace, jichž se jim nedostává. Tak jako nám.

Foto: ČTK , Darko Vojinovic

Další čtení

Sto let od smrti Rudolfa Jedličky. Jeho odkaz žije dál

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Vyšší mzdy seniorů by mohly státu přinést 14,5 miliardy. Zvyšování penzí motivuje méně

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Cenzura, nebo jasná pravidla? Nové dotace na kulturu vyvolaly spor mezi umělci a ministrem

Domácí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ