V neděli skončilo mistrovství Evropy ve fotbale, a jak dobře známo, čeští reprezentanti z něj odjeli o dva týdny dříve. Říkalo se o tom leccos: měli smůlu, nehráli dobře, chyběla taktika, trenér špatně skládal sestavu a necitlivě střídal. Jde o klasické výhrady, které se mohou ozývat po každém nepovedeném turnaji. Každý důvod měl na neúspěchu větší či menší podíl, záleží na tom, jak to kdo chce vidět.
Fotbal je zábava pro široké masy a všichni mu tak trochu rozumějí. Fakt je, že stejně špatně dopadla silná Francie, a Anglie, kde se hraje nejlepší liga, se na Euro nedostala vůbec. Proč by tedy neúspěch nemohl potkat také český tým?
Mohl, ale vše by bylo jasnější, kdyby český fotbal neřídila tak bolševicko-korupčnická parta, vyškolená veksláckými praktikami, která se drží modelu "za mandarinky, ledvinky, deset deka žádná míra, brzy bude na mercedes". Objemy transakcí odpovídají úrovni, na které se kšefty dělají. Už jen ta fyziognomie podtržená trvalou s blond přelivem takového Vlastíka Košťála k podobným metodám řízení padne jako ulitá.
Problém je ale ještě složitější. Odpovídá stavu společnosti a moc nevybočuje z poměrů, které vládnou v české politice. Ta má svého Košťála v Mírovi Šloufovi, také manažerovi nikoli nepodobného zjevu, jehož služby se hodí každé vládě. Změnu potřebuje nejen český fotbalový svaz, nepřijde však sama od sebe a musí být hlubší. Hezký týden
