Vím, že už se opakuji, ale co mám dělat. Zase se nám rozmohl takový nešvar. Nějak jsem se smířil s tím, že každý, kdo je schopen si k libovolnému tématu vygůglit dvě zprávy, si začne říkat analytik. Teď abych se smiřoval s tím, že každý, kdo si o něčem něco myslí, si kvůli tomu má potřebu zakládat asociaci, konfederaci nebo nejnověji platformu. Například Platformu pro sociální bydlení.
Aby nedošlo k omylu: Jsem bytostně přesvědčen o tom, že stav, kdy nikoliv nevýznamná část lidí na okraji společnosti zažívá kruté problémy s bydlením, je znepokojivý. S těmi lidmi soucítím a jsem přesvědčen o tom, že právě pro ně by stát měl mít nachystanou pružnou a pevnou sociální síť. Ne takovou, ve které se lze uvelebit a pohodlně v ní prochrnět zbytek života. Takovou, která člověka zhoupne a katapultuje ho zpátky do života.
Tolik k tomu, co bych chtěl vytknout před závorku. A nyní závorka sama. Vyslechl jsem v rádiu delší povídání se Štěpánem Ripkou z výše jmenované platformy. Zarazilo mě, jak často používá pojmy jako třeba "zatočit s byznysem s chudobou." Na tento druh propagace jsem poněkud háklivý. Smrdí mi to taženími proti keťasům a šmelinářům, které neznamenalo nic jiného než systematickou a brutální likvidaci soukromého podnikání. Od Platformy pro sociální bydlení čekám, že se bude zabývat sociálním bydlením, nikoliv šířením třídní nenávisti.
Jenže: pan Vít Lesák, ředitel platformy, se tuhle pochlubil tím, jak ho bohatý otec poslal studovat do Anglie, on si tam přečetl Marxe a od té doby "je levičák". Pan Štěpán Ripka, předseda platformy (jaký je rozdíl mezi ředitelem a předsedou, mimochodem?), je zase dlouhodobě viditelný v pseudopolitických vlivových sdruženích pohybujících se na extremisticky levicové části politického spektra.
A jsme tam, kde jsme byli: u palčivého společenského tématu, které si ukradla stále stejná skupina profesionálních aktivistů a znásilnila ho tak, aby se dalo napasovat do jejich manipulativního politického marketingu. Vlastně to těm lidem, kterým se ne úplně korektně říká "neomarxisté", nemám za zlé. Vlamují se do vakua, kterého si standardní politické strany nevšímají. Co mi vadí, je to, že si všechny ty platformy vlastně dělají z lidí, kteří na tom jsou opravdu zle, rukojmí. Jen je zneužívají, aby jednoho dne mohli "zatočit s byznysem".
Přesně tak, jak o tom psal Marx, kterého pan ředitel Lesák tak moc baští.
Autorem textu je šéfredaktorem časopisu FAKTOR S @ondrejfer.
