Premiér Petr Nečas (ODS) a zástupci církví se obrátili na prezidenta Václava Klause, aby ho ujistili, že navrhované církevní restituce neprolomí restituční hranici z 25. února 1948. Rozhodné slovo dnes k tomu řekl také Ústavní soud, podle kterého až do přijetí nového zákona mohou o majetkových nárocích církví rozhodovat obecné soudy. Dosud se přitom justice odvolávala právě na připravované církevní vyrovnání. Normu nyní čeká rozhodující hlasování ve sněmovně.
Církevní restituce jsou dlouhodobě předmětem politického boje. Způsob restitucí a výši finanční kompenzace ostře kritizují opoziční ČSSD a KSČM. Pochybnosti dal najevo i prezident Klaus, který v minulém týdnu od premiéra Nečase žádal osobní garanci, že restituční hranice prolomena nebude.
Podle předsedy vlády se po schválení nového zákona postavení České republiky nijak nezmění. Nečas v dopise adresovaném prezidentovi argumentuje mimo jiné tím, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje. Podle premiéra jsou neopodstatněné i obavy, že by zákon mohl zpochybnit poválečné poměry zařazením revize první pozemkové reformy. Úplné shodné ustanovení podle něj obsahuje dodnes platný zákon o půdě.
O tomtéž jsou přesvědčeni i představitelé církví a ve vlastní iniciativě prezidenta vyzývají, aby pod zákon připojil svůj podpis. Česká biskupská konference (ČBK), Ekumenická rada církví (ERC) a Federace židovských obcí (FŽO) v dopise prezidenta dále ujišťují, že z jejich strany nedojde k žádným aktivitám, které by jakkoli zpochybnily limit února 1948.
Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání, který neprošel levicí ovládaným Senátem, počítá s tím, že církve dostanou od státu asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let.
Ústavní soud se k problematice vyjádřil zprostředkovaně při rozhodování o případu novobydžovské farnosti. Kvůli dlouhému čekání na církevní restituce podle soudu vznikla protiústavní mezera v zákoně, kterou musejí vyplňovat soudy - podobně jako v minulosti nahrazovaly chybějící deregulaci nájemného. Po dnešním nálezu by tak soudy už neměly žaloby církví a náboženských společností odmítat s odkazem na blokační paragraf; každý nárok by měly řádně projednat a pokud bude církev v právu, musejí majetek vydat.
Nervózní atmosféru kolem restitucí dokládá i vystoupení poslance Věcí veřejných Michala Babáka, který oznámil, že podal ústavní stížnost na postup předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) za to, že mu ve Sněmovně při projednávání zákonu odebrala slovo. Němcová podle svých slov postupovala správně.
