Premiér Petr Nečas shrnul základní argumenty, proč v Bruselu odmítl podepsat smlouvu o fiskální unii. Kromě obsahu mu vadí i způsob, jakým se důležitý dokument schvaloval. Podle Nečase se stalo nešvarem, že hlavy států a vlád přímo na jednání Evropských rad přepisují texty, o nichž bezprostředně poté závazně hlasují, bez možnosti řádného přečtení, analyzování a zhodnocení.
"Tímto způsobem se zkrátka nejedná a Česká republika pod mým vedením se nenechá vmanévrovat k takto zásadním rozhodnutím za podivných podmínek, při jednání kroužku několika evropských lídrů, na základě dokumentu, který v konečné podobě leží přede mnou pět minut. I kdybychom byli v celé EU jediní, budeme respektovat všechny demokratické procedury a všechny své kroky racionálně zvažovat," říká premiér Petr Nečas.
Premiér také zveřejnil neoficiální překlad dokumentu.
|
Souhrn výhrad premiéra Nečase ke smlouvě EU o fiskální unii |
| 1. Procedurální aspekty: nejasná ratifikace a málo času k analýzám Premiér Petr Nečas jasně deklaroval, že se nebude zavazovat k podpisu smlouvy dříve, než bude mít jistotu, že tento závazek bude moci naplnit. "Dokud nebude rozhodnuto o způsobu ratifikace této smlouvy a současně také o způsobu rozhodování o jejím vstupu v účinnost, tedy okamžiku přijetí eura, nemohu ji podepsat. Na tom se vláda dohodla," říká předseda vlády Petr Nečas. Podle českého premiéra se stalo také nešvarem, že přímo na jednání Evropských rad hlavy států a vlád přepisují texty, o nichž bezprostředně poté závazně hlasují, bez možnosti řádného přečtení, analyzování a zhodnocení. Současně podle předsedy vlády platí, že i v případě, že by vláda smlouvu o fiskální unii chtěla podepsat, musí si k tomu vyžádat zplnomocnění prezidentem republiky. A také by se k textu předem měly vyjádřit obě komory parlamentu. 2. Hlasovací kartel je masivní změnou fungování EU Co se týče samotného obsahu smlouvy, nepodařilo se prosadit, aby vedle kritéria rozpočtového schodku bylo závazně do článku 7 zahrnuto i dluhové kritérium. Článek 7 neboli tzv. hlasovací kartel je sám o sobě masivní změnou ve fungování EU, která se předsedovi vlády nelíbí, a to z hlediska principu, neboť zavazuje stát hlasovat pro návrhy Evropské komise i proti jeho vůli. 3. Podmínky účasti na eurosummitech jsou nedostatečné Stejně tak se nepodařilo ke spokojenosti České republiky upravit podmínky účasti na tzv. eurosummitech. Konečný text vychází z kuloárně dojednaného kompromisu, který není pro Českou republiku výhodný a je ve skutečnosti zhoršením oproti původnímu návrhu. Text zajišťuje pouze omezenou účast nečlenů eurozóny na summitech k určitým tématům. Neříká ovšem, kdo bude témata určovat a předem interpretovat. Předseda vlády je toho názoru, že všechny země, jež se zavázaly přijmout euro, by měly být standardně zvány jako pozorovatelé (samozřejmě bez hlasovacích práv) na všechny summity, pokud má jejich závazek platit. 4. Česká republika je v jiné situaci než ostatní státy Česká republika je mezi pěti nečleny eurozóny, u nichž se počítá, že budou finančně pomáhat nemalými částkami ke stabilizaci eurozóny. Česká vláda také s touto pomocí již vyjádřila souhlas. Ze států střední a východní Evropy jsme navíc jediní, kdo nečerpá ani nemá v rámci MMF nic přislíbeno a jsme tak ve stejné pozici jako Dánsko či Švédsko. Můžeme si ale také proto dovolit větší manévrovací prostor než státy, které jsou či nedávno byly naopak závislé na pomoci ostatních, dostaly nedávno varovný dopis Evropské komise ohledně rozpočtového schodku či mají již přislíbenou pomoc. 5. Úspěch ČR: Ke smlouvě se lze připojit později Hlavním úspěchem při vyjednáváních je fakt, že smlouva o fiskální unii zůstává otevřena k podpisu všem členským státům i do budoucna, a to bez podmínky souhlasu stávajících smluvních stran jako jakési vstupenky. "Podařilo se nám totiž na žádost a iniciativu ČR změnit článek 15 tak, aby nikdo nemohl pozdější přistoupivší odmítnout," říká premiér. |
