Vláda by s ohledem na zdraví obyvatel neměla prolomit limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Na semináři věnovaném dopadům těžby na zdraví to řekl předseda komise pro životní prostředí Akademie věd ČR Radim Šrám. Těžba a následné spalování uhlí podle akademiků i po letech stojí za chronickými chorobami a kratší délkou života.
Podle komise je střední délka života mužů i žen v pánevních okresech Ústeckého kraje o dva roky kratší než v jiných částech Česka. "Podobné zkrácení je jen v Moravskoslezském kraji, tam se to ale týká jen mužů," řekl Šrám. Dlouhodobý vliv těžby a spalování uhlí ovlivňuje podle vědců a lékařů už malé děti. "Je možné předpokládat, že jsou zatížené poškozením, které bylo indukováno v jejich rodičích, to je jedna věc. Jsou to v prvé řadě onemocnění dýchacích cest u dětí předškolního věku, což je skupina, která je nejvíc zatížená," řekl Šrám.
Těžba podle Šráma ohrožuje i horníky, kteří v povrchových lomech pracují. Dlouhodobé působení prachu a dalších škodlivin poškozuje jejich genetické informace. "To se projeví až za deset dvacet let, zejména se to projeví zvýšeným výskytem nádorů, ale v prvé řadě se to projeví zvýšeným výskytem kardiovaskulárních onemocnění," řekl Šrám.
Právě kvůli dopadům na zdraví lidí by vláda podle lékařů neměla limity těžby prolomit. "Je třeba k tomu uvažovat o sociálních aspektech. Je to neslušné i vůči populaci, která tady žije," doplnil Šrám.
Komise navrhla zpracování nové studie, která by prokázala, v jakém zdravotním stavu lidé v pánevních oblastech Ústeckého kraje jsou. "Studie by měla zahrnovat, jak je to s úmrtností a nemocností populace v této oblasti, jak je to s nemocností dětí předškolního věku ve srovnání s předchozím obdobím. Dále jak je to s jejich dýchacími cestami, jaké je genetické poškození novorozenců. Pak jsme uvažovali o tom, aby se hodnotila i kvalita spermií, což je velmi významným ukazatelem zatížení," řekl Šrám. Dlouhodobým průzkumem se měla minulý týden zbývat vláda, z programu ho ale vyškrtla, protože na něj nejsou peníze. Podle Šráma by studie, která by porovnala stav lidí v Ústeckém kraji a jižních Čechách, stála asi šedesát milionů korun.
Vláda by o limitech těžby hnědého uhlí měla rozhodnout v létě. Ministerstvo průmyslu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. Vedle jejich úplného prolomení, úplného zachování nebo uvolnění pouze v dole Bílina, kde těží Severočeské doly ze skupiny ČEZ, je ve hře varianta posunutí limitů v Bílině a částečně i v dole ČSA, kde těží Severní energetická.
Právě poslední variantu, která by znamenala zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně podporuje ministr průmyslu Jan Mládek. Nyní si ministerstvo nechává zpracovat nezávislou studii, která má určit, zda se těžba za limity stanovenými v roce 1991 vyplatí. Podobnou studii si nechal zpracovat i ministr financí Andrej Babiš. Vyšlo z ní, že stát by měl prolomit limity jen na dole Bílina.
Úplné prolomení podporují těžaři, proti jakýmkoliv úpravám jsou naopak ekologické organizace a starostové některých severočeských obcí.
