
Ústavní soudci nyní jejich stanovisko potvrdili, vyplývá to z databáze usnesení. V roce 2005 šlo o první případ nedobrovolné sterilizace romské ženy, který se dostal k soudu.
Krajský soud v Ostravě a Vrchní soud v Olomouci rozhodly, že se lékaři dopustili protiprávního jednání, když provedli sterilizaci bez kvalifikovaného souhlasu tehdy devatenáctileté ženy. Zasáhli tak do jejího zdraví a soukromí. Zároveň ale soudy uvedly, že nárok na peněžitou satisfakci podléhá promlčení v takzvané obecné tříleté lhůtě. Ta vypršela v říjnu 2004, zatímco žalobu Ferenčíkové krajský soud dostal až v roce 2005.
ČTĚTE TAKÉ: Kauza sterilizovaných žen: odškodnění oplodněním
Podezření: nedobrovolná sterilizace žen pokračuje
Advokátka Ferenčíkové v ústavní stížnosti poukázala na závažnost zásahu do práv sterilizované ženy. "Aplikací obecné promlčecí lhůty byla odepřena ochrana základním právům a důstojnosti stěžovatelky," argumentovala ve stížnosti. Námitka promlčení je prý v tomto případě v rozporu s dobrými mravy. Dále poukázala na to, že judikatura ohledně promlčení se průběžně měnila.

Lékaři Ferenčíkovou sterilizovali při porodu druhého dítěte. Tvrdili, že postupovali v jejím zájmu, protože už podruhé rodila císařským řezem. Podle nemocnice matka se zákrokem souhlasila, byla poučena a v dokumentaci je její podpis. Ferenčíková ale tvrdí, že nevěděla přesně, co podepisuje, protože prožívala porodní bolesti. Zákrok si nepřála, chtěla mít další děti.
Nejnovější známý případ nechtěné sterilizace romské ženy se podle aktivistů stal v roce 2007. Ministr pro menšiny Michael Kocáb letos na problematiku přesto upozornil kabinet Jana Fischera. Uvedl, že otázku sterilizací romských žen je nutné znovu otevřít.
Foto: ČTK, Karel Šanda