Neexistující auta: noční můra majitelů

Statisíce lidí formálně vlastní auta, která nejspíš neexistují. Zbavit se jich, tedy nechat je odstranit z registru vozidel, není možné žádným standardním úkonem. Majitelům těchto "virtuálních" aut přitom za to, že vozidla nemají pojištěná, hrozí i pokuty.

„Mnohá vozidla byla ‚vhodně využita‘ neboli upravena na malotraktor, jiný hospodářský stroj a podobně, jiná prodána a rozebrána na náhradní díly, přičemž nehodící se zbytky byly vyhozeny či pohozeny, mohla být i prodána do sběru či jen ponechána svému osudu,“ popisuje běžný osud dosluhujících automobilů mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Nepojištěná auta se nevyřazují

Na žádost majitele je možné auto z registru vyřadit dočasně, ale tento stav může trvat maximálně rok a půl. Potom je potřeba provést vyřazení trvalé, a to nejde bez potvrzení o ekologické likvidaci vraku. Majitelé vozidel, kteří svůj stroj prodali na náhradní díly nebo rozebrali, ovšem nemají co ekologicky zlikvidovat - jejich auto tedy v registru zůstává.

Podle mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříkové je pravděpodobné, že v budoucnu bude přibývat lidí, kteří budou chtít vozidlo trvale vyřadit z registru, protože brzy skončí maximální možná lhůta pro vyřazení dočasné. Nepůjde to však bez problémů. „Tuto situaci (kdy auto fyzicky neexistuje, ale nebylo ekologicky zlikvidováno, pozn. red.) podle aktuální právní úpravy nelze v souladu se zákonem vyřešit,“ domnívají se podle písecké mluvčí Jindřišky Vaverkové úředníci.

Zákon sice umožňuje vyřadit auto z registru kvůli neplacení povinného ručení, ale tento postup ministerstvo dopravy – logicky – nedoporučuje. „Vyřazení při neplacení pojistného by popřelo povinnost odevzdat osvědčení o registraci a registrační značky - vozidlo by fyzicky dále mohlo existovat a zatěžovat životní prostředí, což odporuje veřejnému zájmu,“ upozorňuje s odkazem na správní řád Jan Plíva, vedoucí odboru dopravně-správních agend v Jablonci. Podle Milana Špůra, který má stejnou agendu na starosti v Trutnově, jejich úřad podobný úkon provedl jen několikrát.

Majitelé nepojištěných vozidel mohou spíše než vyřazení z registru očekávat obsílku o přestupku. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) totiž spolupracuje s ministerstvem dopravy a společně tvoří databázi nepojištěných vozidel. Údaje z ní postupují pověřeným („trojkovým“) obcím. „Vyzýváme úřady k nápravě u vozidel, která byla pojištěna po roce 2001 a dnes figurují v registru. Pokud obce ve správním řízení přestupek prokážou, mohou majiteli vozidla udělit pokutu,“ popisuje snahy o nápravu ředitel Pokorný. „Peníze vybrané na pokutách jsou pak součástí příjmů obce,“ dodává k motivaci úředníků.

Přesný počet vozidel, která nemají uzavřené povinné ručení, ministerstvo dopravy ani ČKP neznají. Podle Josefa Stočese z ČKP se kvalifikovaný odhad počtu nepojištěných aut pohybuje mezi 200 až 250 tisíci. "I toto číslo je zbytečně vysoké," říká Stočes.

Tresty za neplacení pojištění však nejsou tak časté, jak by se mohlo zdát. „V roce 2006 bylo projednáno na 380 přestupků, za které bylo na pokutách uloženo 900 tisíc korun. Z toho 150 přestupků se dopustili pachatelé při provozování vozidla – to znamená, že byli přistiženi při tom, že vozidlo používali,“ říká vedoucí oddělení přestupků a stížností v Trutnově Václav Maršík s tím, že na zbylých 230 hříšníků upozornily pojišťovny. Ve Zlíně loni řešili 410 přestupků a 180 jich potrestali pokutami v celkové výši 175 800 korun.

"Správní orgány nevěnují vždy adekvátní péči této problematice, o čemž svědčí to, že počet nepojištěných vozidel neklesá," komentuje diplomaticky aktivitu pověřených obcí ve věci neplacení povinného pojištění Josef Stočes.

Řešení: zdlouhavé nebo nezákonné

Pokud je tedy člověk majitelem virtuálního vozidla, má v podstatě dvě možnosti, jak ho z registru vyřadit. Legální cesta vyžaduje absolvování správního řízení. „Způsob zániku vozidla je povinen ve správním řízení doložit vlastník vozidla. Bohužel nikde není přesně stanoveno, co to zánik vozidla vlastně je,“ upozorňuje zlínská mluvčí Marie Masaříková.

Správní řízení zatím nejsou příliš častá, například v Trutnově zatím řeší obvykle jedno až dvě ročně. V Praze se tímto způsobem vyřazuje ročně několik set vozů, i když jde většinou o víceméně automatické vyřazení vraků, které z ulic města odtáhla a poté zlikvidovala městská policie. „Těchto případů v poslední době přibývá a řešení ve správním řízení je často zdlouhavé a náročné, což činí orgánům registrace značné potíže hlavně z personálního hlediska,“ popisuje zkušenosti zlínských úředníků Masaříková.

Člověka, který by chtěl problém vyřešit rychleji, napadne, že mohl zkusit potvrzení o ekologické likvidaci uplatit. TÝDEN.CZ oslovil osm náhodně vybraných firem, které auta likvidují, s poměrně otevřenou nabídkou. „Tohle mi volá deset lidí týdně,“ okomentoval požadavek redaktora pracovník jednoho středočeského vrakoviště.

Zfalšovat potvrzení žádná firma nechtěla. V jednom případě však provozovatel vrakoviště nabídl, že mu pro potvrzení o likvidaci postačí donést kus karoserie, na kterém bude uveden VIN vozidla, a čestné prohlášení o tom, že zbytek likvidovaného vozidla už neexistuje. Tento postup přitom na ostatních vrakovištích odmítli, vždy požadovali celou karoserii vozu nebo alespoň její podstatnou část.

Pomohla by změna zákonů

Je jasné, že problém statisíců formálně existujících aut bude třeba nějak řešit. Ministerstvo dopravy připravuje návrh takzvaného administrativního vyřazení vozidla. „K němu by docházelo tehdy, pokud by člověk chtěl s autem naložit jinak, než že se ho zcela zbaví,“ vysvětluje Josef Pokorný.

Tento návrh bude třeba ještě projednat s ministerstvem životního prostředí, které má na ekologické likvidaci vraků největší zájem. „S příslušnými expertními odbory ministerstva dopravy jsou naši experti v kontaktu. Rádi budeme spolupracovat na dořešení celé záležitosti,“ říká mluvčí Kašpar a tím, že jeho úřad zatím nebyl oficiálně osloven.

Ilustrační foto: archiv, www.sxc.hu