Zestátněný majetek
Nejvyšší soud odmítl dovolání Baťových příbuzných

Nejvyšší soud odmítl dovolání pěti potomků podnikatele Jana Antonína Bati ve sporu o 56 milionů korun jako odškodné za zestátněný majetek. Informovala o tom Česká televize. Žaloba se týkala funkcionalistické vily a pozemku ve Zlíně, které stát obuvníkovi vzal v roce 1947 kvůli jeho údajné spolupráci s nacisty. Justice o 60 let později jméno podnikatele očistila, když tento verdikt zrušila.

Pět Baťových příbuzných žijících v Jižní Americe podalo žalobu před šesti lety. Spor se táhl dlouhou dobu, protože soud nejprve musel ověřit, jestli jsou žalobci s podnikatelem skutečně spřízněni.

Žalobu nejprve zamítl Obvodní soud pro Prahu 2 začátkem roku 2014. Podle verdiktu se žalobou pokusili obejít restituční zákony. Dědicové se odvolali k pražskému městskému soudu, který jejich požadavek pravomocně odmítl loni v říjnu. Soudkyně tehdy rozhodnutí odůvodnila tím, že na dědice nepřešel nárok na náhradu a škody.

Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta, majetek firmy znárodnil. Očištění se dočkal až v roce 2007.