Trestní stíhání
Nejvyšší soud odmítl dovolání Vitáskové, v nichž se domáhala dalšího odškodnění

Nejvyšší soud odmítl dvě dovolání bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové. Po státu se domáhala odškodnění 48,6 milionu korun za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím o jejím trestním stíhání v případu solárních elektráren a 183,6 milionu korun jako náhradu škody za údajnou ušlou mzdu, odměny a odstupné po dobu trestního stíhání, uvedl v úterý v tiskové zprávě mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Vitásková začala být stíhána od března 2013, zprošťující rozsudek vynesl Krajský soud v Brně v lednu 2019. Šlo o kauzu chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny totiž získaly licenci na výrobu před koncem roku 2010 ještě za vysoké výkupní ceny, i když nebyly dokončené.

V případě žaloby o 48,6 milionu korun odvolací soud podle Nejvyššího soudu přihlédl ke všem okolnostem a dospěl k přiměřené výši odškodného 600 tisíc korun. Nejvyšší soud také uvedl, že Vitásková nepřípustně polemizovala se skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a nepodařilo jí zpochybnit logické argumenty, na jejichž základě soudy určily výši odškodnění.

Ve druhém případě obhajovala Vitásková ušlý zisk tím, že nemohla uzavřít po dobu stíhání manažerskou smlouvu. Podle Nejvyššího soudu však "neprokázala příčinnou souvislost mezi svým nezákonným trestním stíháním a neuzavřením manažerské smlouvy se společností Vemex," uvedl Tomíček.

Vitásková byla předsedkyní ERÚ v letech 2011 až 2017. Podle ní bylo obvinění vykonstruované. Vydání licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu. Obžalovaná byla z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Krajský soud v Brně ji odsoudil v únoru 2016 k 8,5 roku vězení. Odvolací soud ji ale opakovaně osvobodil kvůli nedostatku důkazů.