Pozemkový úřad
Nejvyšší soud znovu otevřel případ úředníka z kauzy Bečvářova statku

Nejvyšší soud (NS) vyhověl žalobcům a zrušil zprošťující rozsudek nad někdejším úředníkem pražského pozemkového úřadu Janem Horákem v kauze Bečvářova statku. Znovu musí rozhodovat Vrchní soud v Praze.

Podle žalobců zneužil Horák svou pravomoc v souvislosti s vyřizováním restitučního nároku. Řekl to mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Soud s ohledem na doručování zatím své rozhodnutí v plném znění nezpřístupnil.

Nejvyšší instance už rozhodla také o souvisejícím dovolání žalobců, které se týkalo úřednice Evy Benešové, někdejší Horákovy nadřízené. Informaci o výsledku zatím Nejvyšší státní zastupitelství neobdrželo.

"Výsledek dovolacího řízení v této kauze chceme vyhodnotit komplexně, až budeme znát závěry Nejvyššího soudu ohledně obou obviněných," uvedl Malý.

Podněty směřovaly proti rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, který bývalou ředitelku pražského pozemkového úřadu Benešovou uznal vinnou jen z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti a Horáka obžaloby zprostil. Žalobci prosazovali pro oba trest za zneužití pravomoci úřední osoby. Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže se oba obvinění dopustili tak zásadních pochybení, že to svědčí o jejich úmyslném jednání.

Vrchní soud v červnu udělil Benešové tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Změnil tak verdikt, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení a podle kterého měla zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu korun. Zrušil také nepravomocné rozhodnutí o zabrání neoprávněně vydaných pozemků.

Benešová čelila obžalobě z toho, že spolu se svým podřízeným Horákem nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Benešová vinu od počátku popírala.

Podle vrchního soudu Benešová podepsala rozhodnutí o restitucích pozemků, aniž by si zjistila a ověřila veškeré relevantní informace. Způsobila vysokou škodu, a obohatila tak lidi, kteří neměli na pozemky nárok. Odvolací senát však neviděl žádný důkaz o tom, že to udělala úmyslně.

Případ Horáka, kterému prvoinstanční soud udělil za zneužití pravomoci úřední osoby sedmiletý trest, odvolací senát projednal už v květnu a osvobodil jej. Podle soudu nejednal úmyslně, navíc pouze vypracovával koncepty pro restituce. Jeho dalšímu nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací soud za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest.

Bednářová a v některých případech i další restituenti obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Nárok Bednářové, která letos zemřela, však byl sporný.