Někteří včelaři mají letos desetinu produkce medu proti normálu. Podle včelaře Jiřího Tůmy z kolečské organizace Českého svazu včelařů je hlavním důvodem přibližně o tři týdny kratší sezona, během níž včely mohly nosit nektar. Jarní měsíce byly chladné a rostliny nemohly takzvaně medovat. Nektar potřebný pro výrobu medu z rostlin také smýval častý déšť. Letos bude cena medu okolo 200 korun za kilogram, před dvěma lety to bylo 150 či 160 korun, řekl Tůma.
Běžně včelaři med stáčejí dvakrát ročně, poprvé koncem června a podruhé koncem července. "Já jsem letos vytáčel jenom jednou. Tím, jak sezona byla zkrácená, bylo všechno do sebe hrozně nahuštěné. Všechny včely jsem musel zakrmovat, aby mi nepadly, aby vůbec vydržely mezeru v nedostatku potravy," uvedl Tůma. Podle něj některým včelařům, kteří nezakrmovali, včelstva uhynula. Navíc včely po zakrmení nejsou v tak dobré kondici jako při přirozené stravě, a i to se následně projevuje v produkci medu.
Některá včelstva v minulých letech zdecimovala varroáza, parazitární onemocnění včel. Zatímco běžná roční ztráta včel bývá podle předsedy kolečské organizace do 30 procent, při předloňském rozšíření nemoci stavy včel v regionu klesly o 50, 80, či dokonce 100 procent. "Mně se stalo něco podobného. Včelařím deset let a za devět let předtím jsem ztratil jeden úl. Před dvěma lety jsem ztratil všechny," řekl Tůma.
Dlouhodobým problémem jsou též pesticidy na polích a nedostatečné informování včelařů zemědělci o přesném termínu postřiků. Produkci medu podporuje pestřejší skladba zemědělských ploch včetně takzvaného greeningu - což je systém hospodaření, při kterém se střídají plodiny, udržují stanovené plochy trvalých travních porostů a některé pozemky jsou vyčleněny například pro krajinné prvky včetně alejí. Vhodné je sázení ovocných stromů či pěstování svazenky na polích. Tato rostlina se využívá jako pícnina či zelené hnojení a produkuje velké množství nektaru. Naopak některé nové odrůdy řepky mají výrazně méně nektaru. Objevují se i nové plodiny, které jsou pro včely nebezpečné, například druh lípy obsahující látku, která včely omámí a ony následně hynou, uvedl.
Negativní vliv má i sucho, při kterém rostliny takzvaně nemedují, včely pak nemají dost potravy a snižuje se počet včelstev. Ideální také není kumulace včelstev v některých částech krajiny, včelaři mají úly většinou ve vesnici a mimo ni chovají včely spíše výjimečně. Důvodem jsou mimo jiné obavy z krádeží úlů, které v současné době nejsou výjimkou.
Kolečská organizace včelařů má kolem 40 členů. Před pěti lety byla na hranici zavření, nyní včelařů výrazně přibylo včetně mladých lidí, včelaření se stává i moderní záležitostí. Je to i díky tomu, že se lidé více zajímají o ekologii. Český svaz včelařů navíc zajišťuje svým členům nejen vzdělávání, ale třeba také organizaci léčení nákaz.
