Německý řád, kterému Národní památkový ústav (NPÚ) odmítl vydat v rámci církevních restitucí hrad Bouzov, bude o majetek žádat znovu soudní cestou. Řád se tak nemovitosti dožadoval již dříve.
"Postup státu byl očekáván, řád rozhodnutí nepřekvapilo. Argumenty, které stát uvádí, shledali zástupci řádu jako obzvláště nevydařené. Výrazně s argumentací nesouhlasí," řekl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.
Podle ústavu byl hrad, který je národní kulturní památkou, konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj současný zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi nevztahuje, sdělila Simona Juračková z NPÚ. Žádnou dohodu o vydání majetku zatím ústav neuzavřel.
Žadatelem o státní hrad Bouzov ležící na Olomoucku byla Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád. Požadovala vydat také hradní mobiliář. I tuto výzvu NPÚ odmítl.
"Podle podkladů dostupných NPÚ současně brání vydání překážka (...), kdy nelze vydat věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy," uvedl památkový ústav ve svém zdůvodnění zamítnutí žádosti.
Hrad byl konfiskován dle zmíněných dekretů, nikoli však řádu. O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler.
Německý řád se o hrad již dříve soudil, podle Černého ale soudy vydávaly svá rozhodnutí s odkazem na dobu, až bude přijat zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Už brzy poté, co zákon minulý rok vstoupil v platnost a byly podány první výzvy, se začalo spekulovat o tom, že podobně sporné případy jako je Bouzov úředníci nevyřeší a nechají rozhodnutí na soudech.
NPÚ ve svém zdůvodnění konstatuje, že kromě faktu, že věci byly zabaveny dle Benešových dekretů, nepatřily do původního majetku žadatele a žadatel také neprokázal, že nemovité i movité věci užíval v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, pro duchovní či pastorační účely tak, jak to vyžaduje zákon.
Národní památkový ústav eviduje celkem 47 výzev k vydání církevního majetku, 31 žádostí se týká movitých věcí a 16 výzev nemovitostí. Dosud odmítl 15 výzev týkajících se movitých věcí a dvě výzvy týkající se nemovitostí, buď NPÚ není jejich správcem, nebo nepatřily podle závěrů NPÚ do původního majetku církví, nebo žadatelé nesplnili zákonnou podmínku na to, že věci byly v rozhodné době účelově církví užívány.
Mezi další sledované žádosti, které NPÚ posuzuje, patří zejména kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsaný na seznam UNESCO. "Aktuální situace je taková, že právní oddělení NPÚ má k dispozici již všechny dokumenty vztahující se k areálu a jeho přechodu na stát, které si vyžádalo z jednotlivých archivů. Biskupství brněnské doplnilo další dokumenty, nicméně na jejich část ještě NPÚ čeká," uvedla Juračková. Také u zahrad a zámku v Kroměříži, o něž požádalo olomoucké arcibiskupství, NPÚ zatím nerozhodl..
| Řád bratří a sester německého Domu panny Marie v Jeruzalémě |
|
- Řád vlastnil před druhou světovou válkou na severu Moravy rozsáhlé majetky. Řeholníkům patřily kromě polností a lesů také hrady Sovinec a Bouzov, zámek v Bruntále nebo lázně Karlova Studánka. Provozovali řadu školských zařízení, nemocnice či domovy důchodců.
- O majetek přišel řád, který měl od 19. století své sídlo v Bruntále, už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti zabaveny, někdy převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler, na Sovinci internovali zajaté francouzské důstojníky.
- Už po válce se představitelé řádu snažili o navrácení majetku, na který byla nejprve uvalena národní správa a nakonec jej stát zabavil, ale bez úspěchu. Tehdejší Nejvyšší správní soud sice v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu, existují ale pochybnosti o tom, jestli verdikt vstoupil v platnost. Definitivní konec nadějí na navrácení majetku pak přinesl komunistický převrat.
- Současné snahy o navrácení Bouzova a Sovince podle zákona o církevních restitucích nejsou první. O Bouzov, Sovinec i další nemovitosti se představitelé řádu, který po listopadu 1989 obnovil svou činnost, přihlásili již v polovině 90. let. V lednu 1998 pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále.
- V květnu 2006 situaci zkomplikoval verdikt olomouckého okresního soudu, podle něhož současný Německý řád, který žádal o Bouzov, není právním nástupcem původního řádu. Neúspěchem skončila o rok později i kasační stížnost řádu, podaná u Nejvyššího správního soudu (NSS), ve které se po skoro 60 letech domáhal doručení rozhodnutí o navrácení majetku z roku 1948. Tento verdikt NSS potvrdil i Ústavní soud.
- Loni v listopadu Německý řád požádal v rámci církevních restitucí o vydání hradů Bouzov a Sovinec, lázní Karlova Studánka a zhruba 13.500 hektarů pozemků. Řád oznámil, že požádá také o vydání movitých věcí.
- První náměstek ministra kultury František Mikeš krátce poté řekl, že Německý řád nemá na vydání hradu Bouzov a dalšího majetku nárok, neboť ten byl zabaven podle Benešových dekretů. Se stejným argumentem dnes Národní památkový ústav oznámil, že odmítl Bouzov v rámci církevních restitucí vydat.
- Žádosti někdejšího Řádu německých rytířů o navrácení majetku značná část veřejnosti vnímá s nevolí, zejména kvůli kontroverzně vnímané historii řádu. Už po válce například skupina poslanců národních socialistů žádala vládu, ať navrácení majetku nedopustí. Poslanci včetně Milady Horákové tehdy mimo jiné tvrdili, že vedoucí činitelé a zaměstnanci řádu ve Slezsku vstoupili do řad Henleinova hnutí.
- Vášně budilo možné vracení majetku německým rytířům také po roce 1989, petici proti restituci, iniciovanou kastelány Bouzova a Sovince, podepsaly v roce 1997 tisíce lidí. Velmi výrazně vystupoval proti navrácení majetku někdejší ministr kultury za ČSSD Pavel Dostál, známý rezervovaným postojem k církvím, který například říkal, že má důkazy o kolaboraci řádu s nacistickým Německem. "Určité zakolísání v postojích příslušníků Německého řádu" přiznávají i jeho současní představitelé, kteří zároveň dodávají, že řada řeholníků skončila v koncentračních táborech nebo se zapojila do odboje.
- Současný řád, který působí v Německu, Itálii a zemích někdejší habsburské monarchie, navazuje na činnost společenstva, jež koncem 12. století založili v Palestině němečtí kupci. Původně špitální řád se postupně stal jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, od 13. století ovládal značnou část baltského pobřeží. Jeho úpadek začal po bitvě u Grunwaldu roku 1410, kde rytíři podlehli polsko-litevským vojskům, později jeho činnost výrazně zasáhla i reformace.
- Na území dnešní ČR přišel řád již ve 13. století. Nyní žádané nemovitosti získal především po bitvě na Bílé hoře, v roce 1621 statek v Bruntálu, o dva roky později koupil panství Sovinec a roku 1696 získal i Bouzov. V první polovině 19. století na severní Moravu přesunul Řád německých rytířů své hlavní sídlo.
|
