Rumburská policie si stěžuje, že je na neukázněné občany krátká: pokuty neplatí, protože moc dobře vědí, že na dávky jim nikdo sáhnout nemůže. A od soudů za opakovanou trestnou činnost odcházejí s úsměvem a pouhou podmínkou. Rumburští proto hledají inspiraci u tvrdých postupů litvínovských kolegů a chtějí jít cestou nulové tolerance.
"Městská policie v Litvínově začala (v roce 2008 po problémech s nepřizpůsobivými občany na sídlišti Janov – pozn. red.) monitorovat migraci nepřizpůsobivých občanů, spojila se se sociálkou a dalšími odbory a učinila opatření, kterými nepřizpůsobivé donutila přestat s kriminální činností," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ ředitel městské policie v Rumburku Miroslav Jeřábek.
Jaká panuje teď v Rumburku nálada, poté co k vám byly vyslány posily?
Lidi vidí v ulicích více uniforem a posily kladně kvitují. Nicméně zůstává strach a obavy z toho, co přijde poté, co odejdou. Je to jen krátkodobé řešení na uklidnění aktuální situace, ale neřeší to problematiku soužití v delším horizontu.
Jaké případy teď řešíte v porovnání s dobou, kdy tu vládl relativní klid, řekněme začátkem roku?
Trestnou činnost si monitoruje Police ČR, tak k tomu bych se radši nevyjadřoval. A přestupky zůstávají více méně stejné, i když se to trochu snížilo, protože si uvědomují, že je tady teď poměrně dost policistů. A zrovna tady vidím klady té spolupráce při zásahu, když se podaří někoho chytit přímo u trestné činnosti nebo přestupku, protože oni u toho jsou coby dup.
Kolik je teď v Rumburku policistů, když vás doplnily posily?
Přesné počty těch speciálních policejních jednotek neznám a městská policie posílená není. Nás je pořád stejně, tedy čtrnáct.
Je to dostatečný počet na město se zhruba 12 tisíci obyvatel?
Stačí to na zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a odpovídá to tomu, co si město může dovolit v rámci svého rozpočtu. Sami vidíte, co se dneska děje u policie, jakým způsobem se řeší snižování peněz. A stejně k tomu musí bohužel přistupovat i město. Samozřejmě by bylo ideální mít dvojnásobný počet strážníků do služby, to znamená mít aspoň dvě hlídky pro obec. Určitě by to byl přínos, ale jde o to, co se městu vyplatí, jaké náklady do toho dá.
Nulová tolerance |
Projekt v roce 2008 představila litvínovská policie v rámci řešení situace na nechvalně proslulém sídlišti Janov obydleném neplatiči a nepřizpůsobivými občany. Projekt se opíral především o širokou a důslednou kontrolní činnost policie a sociálního odboru městského úřadu. Cílem bylo zamezit krádežím, přepadávání a další násilné trestné činnosti. Součástí bylo i potírání drogové scény, kontrola bytů a vystěhovávání neplatičů. |
Neuvažujete teď o tom, že byste z rozpočtu uvolnili na policii více peněz?
Zatím se k tomu budu těžko vyjadřovat, jednání teprve probíhají a všechno je to teprve na začátku. Ale o variantách opatření, která by zlepšila situaci v Rumburku, se intenzivně bavíme. Není to jen o navýšení strážníků.
Jak to tedy chcete řešit a do budoucna podobným situacím předejít?
Bavili jsme se o tom, jak postupovali starostové a policie v obci Janov a v Litvínově v roce 2008. Tam vyhlásili program nulové tolerance, kdy městská policie začala monitorovat migraci nepřizpůsobivých občanů, spojila se se sociálkou a dalšími odbory a učinili opatření, kterými nepřizpůsobivé donutili přestat s kriminální činností.
Je to tedy podle vás cesta, jak se s problémem nepřizpůsobivých občanů vypořádat?
Myslím, že to je dobrá cesta, ale nejsem politik, abych to rozhodoval. Je to na radních a na tom, jaké nám naši zákonodárci dají prostředky. Chce to obecné řešení, ne jen ušité speciálně pro Rumburk. Je třeba celkově řešit problematiku zaměstnanosti a začlenění sociálně slabých.
Ozývají se hlasy, že neonacistické projevy na severu Čech způsobila i policie tím, že neřešila stížnosti většinové společnosti na nepořádek, hluk a kriminalitu nepřizpůsobivých občanů. Co na to říkáte?
Tak to není, že bychom nad tím mávali rukou. Policie to všechno řeší. Ale bohužel je velice slabá následná vymahatelnost práva. Lidé, kteří pobírají sociální dávky, nemají povinnost následně uhradit pokuty. Pokud se jim na sociální dávky nemůže sáhnout a oni se z toho takto vyvlečou, pak je asi něco v nepořádku. Pak jsou trestaní jenom pracující, kterým máme na co sáhnout.
Jaké jsou další nedostatky systému?
Třeba rozsudky soudu. Za opakovanou majetkovou trestnou činnost stále dokola dávají jen podmínečné tresty, tak to taky asi není v pořádku. Jednak trest má vést k nápravě člověka, jednak má chránit společnost před těmito delikventy. Ale podmínečné tresty společnost moc nechrání.