Podle amerického deníku New York Times říká české zdráhání nad radarem více o stavu amerického vlivu v Evropě než jakýkoli protest ve Francii nebo Německu. Ukazuje také, jak nepopulární akce, jako válka v Iráku, omezily schopnost Washingtonu prosazovat svoji politiku v zahraničí a vytvořily trvalý problém důvěry.
Deník NYT píše v souvislosti s radarem o dvou hlavních názorových proudech v České republice dnešních dnů, jimiž podle něj jsou historická otevřená podpora Americe a nedávný skepticismus nad její vojenskou politikou. "V debatě o radaru skeptici mezi veřejností vítězí a rostou tak pochybnosti, zda vláda bude schopná splnit očekávání svého největšího a nejdůležitějšího spojence," napsal list.
Připomíná také obavy Čechů, že na ně Rusové zamíří své rakety. Naopak v Polsku, kde Američané chtějí postavit základnu s deseti protiraketovými střelami, je sice americký návrh nepopulární, ale nestal se vážným politickým problémem. "Ale tady v České republice... je tento boj jednoznačný a schválení návrhu je všechno jiné než jisté - dokonce i když politici téměř všech barev hovoří o dluhu své země vůči Spojeným státům za pomoc při získávání svobody."
S poukazem na místní analytiky deník zmiňuje český pacifismus, pro nějž je těžko přijatelný i obranný vojenský systém. Jako příklad připomíná "dobrého vojáka Švejka, dílo klasické české literatury, jenž je příběhem o pasivním úsilí člověka, který sám sebe označuje za blba, jak se vyhnout válečné frontě první světové války".
Problémem je podle listu také "všeobecná obava z čehokoli, co chutná po okupaci" poté, kdy byla země desetiletí v moci Sovětů. Ačkoli na radarové základně má být jen 200 Američanů, zdá se, že je to dost na to, aby to vyvolalo strach.
Bushova administrativa se přepočítala, když obešla NATO a přistoupila ke dvoustranným dohodám s Čechy a Poláky, cituje deník bruselského analytika Ronalda Asmuse. Spíše než aby vysvětlovala technologie a potřeby umístění radaru, pokládala od začátku podporu blízkých spojenců za jistou.
Česká vláda má podle deníku stále ještě čas naklonit si veřejnost. Parlament zřejmě nebude tuto věc projednávat do ledna, spíše o několik měsíců později.
List připomíná křehkou většinu vládní koalice, včetně šesti poslanců za Stranu zelených, jejichž podpora závisí na konečné podobě dohody. Cituje místopředsedu SZ Ondřeje Lišku, že jeho strana bude radar akceptovat, jen pokud bude "plně integrován do struktury a velení NATO".
Liška si je vědom, jak moc jsou Češi dlužni Spojeným státům, ale dodává, že to neznamená, že se musejí podřídit. "To nás nečiní nekritickými, to nás nečiní slepými," řekl podle The New York Times.
Ilustrační foto: ČTK
