Podíl nezaměstnaných v Česku v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR. Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti dubnu o zhruba 12 100 na 285 822, zatímco počet volných míst stoupl o 3200 na 346 604. Ve srovnání s loňským květnem vzrostlo množství volných míst zhruba o 15 600, nezaměstnaných meziročně skoro 19 700 přibylo. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) čísla potvrzují, že rozhodnutí o konci programu Antivirus bylo dobré.
"Tato čísla potvrzují, že jsme udělali dobře, když jsme až na karantény vypnuli Antivirus. Ekonomika se otevírá a podniky se teď udrží na nohou bez téhle injekce," napsala ministryně na twitteru. Program Antivirus měl bránit propouštění. Poskytovaly se z něj příspěvky na mzdy a náhrady firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Proplácení mezd v zavřených provozech či při snížení poptávky skončilo ke konci května. V červnu budou moci firmy z programu Antivirus získat už jen příspěvky na část náhrady pro lidi v karanténě, tedy příspěvek A.
Generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon uvedl, že přes rok trvající pandemie se na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje. "V souvislosti s uvolňováním ochranných opatření dochází k obnově ekonomických aktivit v gastronomii, hotelnictví, ve službách, v dopravě apod., tedy v oblastech, ve kterých došlo ke značným ekonomickým ztrátám. Řada nezaměstnaných nastoupila do zaměstnání v rámci sezonních prací, které už jsou v plném proudu," uvedl Najmon. V následujících měsících by podle něj mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat. "Například v gastronomii a hotelnictví zaznamenáváme v souvislosti s rozvolňováním postupný nárůst počtu volných pracovních míst," dodal. Největší zájem mají momentálně o kuchaře a pomocné kuchaře, dále o číšníky, servírky a pomocníky v kuchyni.
V květnu se na úřadu práce nově zaevidovalo 28 559 lidí, což je zhruba o 9800 méně než loni a zhruba o 5300 méně než před dvěma lety, tedy před pandemií.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v květnu v Ústeckém kraji, a to 5,8 procenta, následoval Karlovarský kraj s 5,7 procenta a Moravskoslezský kraj s 5,6 procenta. Tyto tři kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni v květnu, což podle úřadu práce odpovídá dlouhodobé ekonomické situaci těchto regionů. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji - 2,6 procenta. Nejvíce se situace změnila v Praze, kde podíl nezaměstnaných vzrostl meziročně o 0,9 procentního bodu na 3,6 procenta, a v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde vzrostl o osm desetin procentního bodu na 5,7 procenta, respektive na 5,8 procenta.
