Až 99 procent nebezpečného odpadu končí na skládkách podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) bez poplatku. Skládkaři totiž využívají měkkého zákona a odpad vykazují jako materiál na úpravy skládky. Vyplývá to z kontrol výběru poplatků a pokut v letech 2007 až 2011, které úřad provedl. "Navíc je vybírání peněz za odpad příliš komplikované," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková. Jde o dlouhodobý problém, na který již upozorňovali ekologové i další experti z oboru.
Úřad prověřoval od července 2012 do letošního ledna výběr poplatků a pokut za ukládání nebezpečného odpadu. Zaměřil se na 14 vybraných skládek z celého Česka, ministerstvo životního prostředí (MŽP), Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP).
Ministerstvo si je podle mluvčího Matyáše Vitíka problému vědomo a snaží se prý s dalšími orgány státní správy nalézt řešení. "Součástí řešení tohoto problému budou i případné změny právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství," řekl. Ministr životního prostředí v demisi Tomáš Chalupa (ODS) ale nestihl za svého působení novelizovat plán odpadového hospodářství ani dokončit zákon o odpadech.
Poplatek za nebezpečný odpad se dělí na základní složku pro obce a rizikovou složku, kterou dostává SFŽP. "I když sazba rizikové složky vzrostla v roce 2009 z 3300 na 4500 korun za tunu, příjem z této složky klesl mezi roky 2007 až 2011 téměř o polovinu, ze 107,8 na 59,2 milionu korun ročně," sdělila Málková.
Ekolog: Zpoplatněný má být všechen odpad
"Důvodem je mimo jiné to, že zákon umožňuje ukládat nebezpečný odpad na skládky jako takzvaný technologický materiál na zajištění skládky a na terénní úpravy. Tyto kategorie jsou přitom od poplatků osvobozené," uvedla mluvčí NKÚ. V roce 2011 bylo osvobozeno od poplatků dokonce 98,5 procenta nebezpečného odpadu uloženého na kontrolovaných skládkách. Přitom peníze z poplatků mají sloužit SFŽP na ochranu životního prostředí.
"Mělo by se to řešit zpoplatněním technického zabezpečení skládek. Všechen odpad, který jde na skládku, by měl být zpoplatněný a neměly tam být úlevy. Skládkaři by se měli motivovat k tomu, aby si technické zabezpečení skládky udělali sami," reagoval ekolog z Hnutí Duha Ivo Kropáček.
Podle NKÚ je také vybírání poplatků či pokut za uložení nebezpečného odpadu příliš komplikované. Přestože riziková složka jde na účet SFŽP, sám fond nemůže výběr sledovat a kontrolovat. Kontrolu mají v rukou jen obce jako příjemci základní složky poplatku. Případné porušení předpisů pak pokutuje ČIŽP, ale když sankci někdo nezaplatí, vymáhá ji celní úřad. Příjemci peněz z vymožených pokut jsou ale opět SFŽP a obce.
Nedotažený zákon
"NKÚ doporučuje přehodnotit nejen zákon o odpadech, ale i kompetence zainteresovaných orgánů," sdělila mluvčí úřadu. "Kontroloři také doporučují jednoznačně stanovit limit pro ukládání nebezpečných odpadů na skládky bez poplatku," doplnila.
NKÚ upozornil, že podle zákona mohou ročně využít provozovatelé skládek na úpravy jen čtvrtinu objemu všech odpadů. Jenže odpad přijímají skládky v tunách, tedy váhových jednotkách, a pro přepočet na objemové jednotky není stanoven jednotný postup. To dává podle NKÚ skládkařům možnost uložit velké množství nebezpečného odpadu jako nezpoplatněný materiál pro úpravy.
Zákon obcím ani krajským úřadům neukládá povinnost informovat ministerstvo ani SFŽP o provedených kontrolách ani jejich výsledcích. Kvůli tomu se v roce 2010 státní instituce dohodly, že fond bude muset vyhodnocovat kontroly příjmů z poplatků za odpad či provádět průběžné analýzy výsledků kontrol. "Tato dohoda však nemůže nahradit potřebnou právní úpravu," uvedl NKÚ.
