Nová vláda bude druhá nejstarší, premiér je věkově v průměru

Domácí
8. 7. 2013 13:02
Premiér Jiří Rusnok (vlevo) a Jan Fischer.
Premiér Jiří Rusnok (vlevo) a Jan Fischer.

Zajímavosti o pravděpodobném složení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka, kterou nejspíš ve středu 10. července jmenuje prezident Miloš Zeman:

- Jiří Rusnok (52) se podle věku řadí k průměru mezi českými premiéry, kolem padesátky bylo při nástupu do funkce i šesti dalším předsedům vlád. Stejně starý byl například Jiří Paroubek, Mirek Topolánek stanul v čele vlády v 50 letech, Václavu Klausovi bylo při prvním jmenování 51 let, Miloš Zeman se ujal vlády v 53 letech. Nejmladším premiérem v historii samostatné ČR zůstává Stanislav Gross, který v čele vlády stanul v 34 letech. Naopak v nejvyšším věku byl do čela kabinetu jmenován Jan Fischer, kterému v dubnu 2009 bylo 58 let.

- Věkový průměr možné budoucí vlády (53,2 roku) patří k těm vyšším, více bylo v čase jmenování kabinetu jen týmu Miloše Zemana (54,4 roku). Když nastupovala vláda Petra Nečase, byl její průměr o pět let nižší než v případě Rusnokovy sestavy. A například členům obou Topolánkových kabinetů bylo v průměru necelých 47 let, Fischerův kabinet měl věkový průměr 51 let. Nejmladší byla s necelými 43 roky vláda Vladimíra Špidly.

- S vyšším věkovým průměrem souvisí i to, že ve vládě asi zasedne pouze jeden třicátník, ministr pro místní rozvoj František Lukl (35). Nečasův kabinet měl na začátku v sestavě dokonce tři ministry, kterým ještě 40 let nebylo (Jiří Pospíšil, 34; Vít Bárta, 36; Pavel Drobil, 38). Nejmladším ministrem v historii samostatné ČR byl Karel Březina, který se členem Zemanovy vlády stal ve 27 letech.

Nejstarším členem vlády bude nejspíš pětašedesátiletá ministryně spravedlnosti Marie Benešová.- Nejstarším členem vlády bude nejspíš pětašedesátiletá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ještě dalším třem členům možného Rusnokova kabinetu bude 60 a víc let. Doyenem Nečasovy vlády byl Karel Schwarzenberg, jemuž bylo při nástupu do úřadu 72 let. Vůbec nejstarším ministrem v samostatné ČR byl Pavel Tigrid, který usedl v lednu 1994 do čela ministerstva kultury v první Klausově vládě jako šestasedmdesátiletý.

- Všichni členové možné budoucí vlády mají vysokoškolské vzdělání, nejvíce je mezi nimi ekonomů a techniků (po čtyřech), ale nechybějí ani dva právníci, přírodovědec, lékař nebo absolventi vojenské akademie či produkce na filmové fakultě. Někteří absolvovali i různé formy postgraduálního studia. V odcházející vládě byla situace lehce odlišná, měla totiž jednoho ministra bez univerzitního vzdělání - Karla Schwarzenberga, který kvůli převzetí rodového majetku přerušil studia práv a lesnictví.

- Mezi 15 členy možné nastupující vlády bude jediná žena, šéfka rezortu spravedlnosti Benešová. Nečasův kabinet neměl při jmenování ženu žádnou (nyní budou tři ministryně), podobně jako obě vlády Václava Klause a kabinet Miloše Zemana. Nejvíce žen měla při svém jmenování druhá vláda Mirka Topolánka (čtyři), tři ministryně měly na začátku kabinety Jiřího Paroubka a Jana Fischera.

- V chystaném kabinetu budou podle dostupných údajů čtyři bývalí členové KSČ - ministr financí Jan Fischer (1980-1989), ministr zahraničí Jan Kohout (1986-89), ministr práce a sociálních věcí František Koníček (před listopadem 1989) a ministr obrany Vlastimil Picek (1977-1990). Sám premiér Rusnok byl kandidátem na členství v KSČ.

V Nečasově kabinetu byl při nástupu exkomunista jediný, ministr kultury Jiří Besser, který se členem strany stal v létě 1989. Více někdejších členů komunistické strany měl kabinet Jana Fischera, kromě samotného premiéra a ministra zahraničí Kohouta to byli bývalý ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, ministr kultury Václav Riedlbauch nebo ministr financí Eduard Janota.

Členství v Komunistické straně Československa měli za sebou i další polistopadoví ministři, například šéf financí v první Topolánkově vládě Vlastimil Tlustý nebo Vladimír Dlouhý, který byl v 90. letech ministrem průmyslu. KSČ prošla také více než polovina devatenáctičlenného kabinetu Miloše Zemana, jmenovaného v roce 1998. Většina z nich, včetně premiéra Zemana, však stranu za nejrůznějších okolností opustila po srpnu 1968.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

ilustrační foto

Po bouřích zůstává bez proudu 3500 domácností, nejvíc ve středních Čechách

Domácí
6. 6. 2025

Soud ve Zlíně potvrdil, že podnikatel Redl stíhaný v kauze Dozimetr je svéprávný

Domácí
5. 6. 2025

Šéf lihové mafie Březina strávil ve vězení za daňové úniky necelých 13 let

Domácí
5. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ