Stát se chystá změnit povodňové mapy. Chce připravit takové, které zaznamenají i pětisetletou vodu. Projeví se to ve stavebních plánech podél řek a zřejmě i v cenách pojištění.
Česko sužují posledních dvacet let obří záplavy. Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo rozšířit povodňové mapy i o pětisetletou vodu, která Česko potrápila například na počátku tisíciletí (viz Povodně v Česku). Dosavadní mapy, kterými disponují státní úřady, jsou totiž vypracované jenom pro takzvanou pětiletou, dvacetiletou a stoletou vodu.
Nové mapy tak zvětší území, které se ocitne v záplavové zóně. Dopad to bude mít na to, co se v těchto oblastech bude moci stavět a skladovat, ale třeba také na pojištění, které platí domácnosti a firmy.
Nestavět bezhlavě
V záplavových územích není možné stavět například tábory a kempy, zřizovat oplocení nebo živé ploty. Nelze tam také skladovat odplavitelný materiál, což je s výjimkou betonových panelů a velkých strojů v podstatě všechno.
Změny by se mohly dotknout i některých staveb, jak přiznalo ministerstvo v důvodové zprávě k novele vyhlášky o záplavových územích. Buď se vůbec nebudou moci postavit, nebo budou muset mít výraznější ochranu proti důsledkům velké vody. "Účelem je zvýšit tlak, aby nedocházelo ke zvyšování potenciálu povodňových škod koncentrací majetku v územích s vysokým až středním povodňovým ohrožením," uvádí úřad ve zprávě.
Celý článek si přečtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 14. března 2016.
