Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dostalo od Legislativní rady vlády (LRV) předběžné doporučující stanovisko k diskutované novele stavebního zákona. Uvedla to ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Členové LRV se novelou zabývali ve čtvrtek a v pátek.
Formální a konečný závěr rady bude podle ministerstva znám až poté, co stanovisko podepíše předsedkyně rady, ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a bude vloženo do systému elektronické knihovny legislativního procesu eKlep. Benešová by mohla stanovisko podepsat příští týden.
LRV na konci června vrátila MMR předlohu k dopracování. Mluvčí resortu Vilém Frček minulý týden uvedl, že ministerstvo počítá s tím, že na konci srpna návrh zákona projedná vláda. Sněmovna by měla zákon posoudit v prvním čtení na přelomu září a října, dodal. V pátek ministerstvo uvedlo, že k významným koncepčním zásahům do znění zákona nedošlo, ve většině úprav šlo spíše o technické záležitosti a právní upřesnění, aby zákon co nejlépe fungoval v praxi. Nový stavební zákon by měl být platný v roce 2021 s tím, že účinnosti bude nabývat postupně do poloviny roku 2023.
"Věříme, že bude konečný verdikt kladný a po zapracování připomínek rady bude moci stavební zákon zamířit na vládu. Zatím se můžeme těšit pouze z předběžného doporučujícího stanoviska a konstatování rady, že jsme na zákonu odvedli velký kus práce," uvedla v pátek Dostálová. "Uvědomujeme si, jak moc naše země nový stavební zákon potřebuje pro obnovu ekonomiky a pro to, aby si udržela konkurenceschopnost. Přece není možné, abychom čekali na stavební povolení u dálnice v průměru 13 let a bytový dům v Praze trvalo povolit více než pět let," dodala.
Povolení stavby by mohl schválit jeden úřad
Vládní legislativci v červnu návrh ministerstvu vrátili "k dopracování zejména některých institutů a procesních i jiných úprav, které zároveň nebylo možno dořešit či konkrétně naformulovat přímo při projednávání". Problém současné stavební legislativy tkví podle dřívějšího vyjádření Dostálové v roztříštěnosti předpisů a stavebních úřadů, kdy existuje téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů.
Podle návrhu zákona by po jeho schválení mělo stačit jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Celý proces má být digitalizovaný. Neintegrovaní do systému takzvaného jednoho razítka mají zůstat jen částečně památkáři, a to u kulturních a národních památek a památkových rezervací.
Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy. Sdružení místních samospráv (SMS ČR) tento týden uvedlo, že zákon zruší většinu stavebních úřadů v obcích a povede k odlivu odborníků, kteří tam specializovanou stavební agendu dosud vykonávali.
Sníží se počet stavebních úřadů
"Přestože je v nové předloze také řada pozitivních návrhů, například zásadní omezení nešvaru dodatečného povolení černých staveb, obce zásadně nesouhlasí se zrušením více než 400 ze současných 700 stavebních úřadů. S touto redukcí nemůžeme souhlasit, protože jednoznačně dojde ke snížení dostupnosti této agendy pro občany. Nové velké obvody stavebních úřadů nadto úředníci nebudou vůbec znát, když v řadě případů jde o území veliké takřka jako bývalý okres," uvedl předseda SMS ČR Stanislav Polčák (STAN).
Podle ředitele developerské společnosti Gartal Rostislava Petchenka budou zákonem navrhované změny pro zlepšení aktuální situace na stavebním trhu dostačující. "Ovšem pouze za předpokladu, že budou skutečně fungovat. I v současné době, za podmínky dodržování závazných lhůt, nemusí být povolovací proces tak náročný, tyto lhůty se však nedodržují. Často bývá problémem i nedostatečné personální obsazení úřadů," dodal.
